Vážení čtenáři,

krutá Putinova válka na Ukrajině nezastavila běžný „daňový“ život. Myslíme na Ukrajince a obdivujeme jejich statečný odpor. Podporujeme všechny, kdo hledají azyl před ruskými bombami u nás. Vysvětlujeme daňové úlevy pro uprchlíky i podporovatele, které naše vláda připravila.

Věnujeme se ale i tradičním daňovým povinnostem, jako je oznamování osvobozených příjmů, zvýšení limitu příspěvku na stravování, automatickému zřizování datových schránek a také směrnici EU, která má chránit zejména zaměstnance vůči zaměstnavatelům, jestliže oznámí nějakou nepravost ve vztahu k veřejným zakázkám nebo praní špinavých peněz. Příspěvek je o to aktuálnější, že se týká i osob na sankčních seznamech.

Vlastimil Sojka

Obsah čísla 1/2022:

1. Daňové úlevy dárcům Ukrajině a jejím lidem
2. Oznámení osvobozených příjmů
3. Zvýšení hranice daňové uznatelnosti stravenek a stravovacího paušálu
4. Datové schránky se budou zřizovat i bez žádosti
5. Ochrana oznamovatelů bude součástí i českého práva
6. Připravujeme

Vláda schválila návrh zákona, který umožní snížit základ daně z příjmů o finanční nebo materiální pomoc obrannému úsilí Ukrajiny a fyzickým či právnickým osobám s bydlištěm nebo sídlem na území Ukrajiny.

Za tím účelem se pro rok 2022 a v případě právnických osob pro období 1. 3. 2022 až 28. 2. 2023 zvyšuje celkový úhrn darů, které si mohou fyzické i právnické osoby odečíst od základu daně, na 30 %. Současně se umožňuje poskytnout dary na nový účel, a to na podporu obranného úsilí státu Ukrajina, např. poskytnutím peněz na zbraně, munici a další vojenský materiál. Rozšiřuje se také okruh příjemců darů o stát Ukrajina, její územně správní celky nebo o právnické osoby se sídlem a o fyzické osoby s bydlištěm na území Ukrajiny. Podmínkou ovšem je, že dar bude poskytnut v kalendářním roce 2022 a že bude poskytnut osobě splňující stávající podmínky (např. neziskovým organizacím, poživatelům invalidního důchodu nebo dětem závislým na péči jiné osoby) a na zákonem vymezený dobročinný účel (např. na policii, požární ochranu, podporu a ochranu mládeže, na účely sociální, zdravotnické, humanitární nebo charitativní).

Podnikatelé (právnické i fyzické osoby) si budou moci snížit základ daně také formou uplatnění výdajů na nepeněžité dary státu Ukrajina, jejím správním celkům nebo právnickým a fyzickým osobám bez omezení. Účel daru musí ovšem splňovat stejné podmínky jako při uplatnění daru formou odčitatelné položky (viz výše). Jako výdaj si tak podnikatel může například uplatnit nákup zdravotních pomůcek, které prokazatelně odešle nebo předá ukrajinské neziskovce nebo ukrajinskému občanovi. Tímto způsobem nelze jako výdaj uplatnit peněžní dar. Na straně ukrajinských zaměstnanců, kteří dostanou od zaměstnavatelů finanční podporu nebo ubytování za zvýhodněné nájemné, jsou tyto příjmy při splnění určitých podmínek osvobozeny od daně.

Plátci DPH se musí při poskytnutí nepeněžitého daru vypořádat s případným odvodem DPH. V případě, že byl věcný dar dodán humanitární nebo dobročinné organizaci, která ho odešle nebo přepraví do Ukrajiny, je jeho poskytnutí osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Plátce by měl přitom mít o přepravě k dispozici potvrzení příslušné humanitární nebo dobročinné organizace. Pokud bude dar předán jiným osobám než humanitární nebo dobročinné organizaci a byl přitom uplatněn nárok na odpočet DPH při jeho pořízení, potom je plátce (dárce) povinen uplatnit daň na výstupu jako u klasického dodání zboží.

Již od roku 2015 mají poplatníci povinnost oznámit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání každý jednotlivý osvobozený příjem nad 5 mil. Kč. Osvobozené příjmy získané v roce 2021 je tak nutné oznámit v závislosti na lhůtě pro podání daňového přiznání do 1. dubna, 2. května nebo 1. července 2022. Na poplatníka, který daňové přiznání nepodává, se vztahuje 1. duben 2022.

K oznámení osvobozeného příjmu je možné použít tiskopis „Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v ZDP“ zveřejněný na internetových stránkách Finanční správy ČR. Jedná se o nepovinný formulář, proto lze oznámení podat i jakoukoliv jinou formou, kterou daňový řád připouští (v listinné podobě, elektronicky nebo ústně do protokolu). Oznámení přitom musí vždy obsahovat výši příjmu, popis okolností jeho nabytí (např. prodej, výhra, přijatý dar) a datum, kdy příjem vznikl. Osvobozený příjem nabytý do společného jmění manželů oznamuje pouze jeden z manželů.

Oznamovat není nutné příjmy, o nichž může oznamované údaje zjistit správce daně z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup. Tyto údaje jsou uvedeny například v kupní smlouvě při prodeji nemovitostí, která je uložena v katastru nemovitostí, tudíž zde se osvobozený příjem oznamovat nemusí. V případě přijetí darované nemovitosti a z toho plynoucího osvobozeného nepeněžního příjmu to ale platit nemusí, jestliže nebude darovací smlouva obsahovat hodnotu daru. Takový příjem (nad 5 mil. Kč) je nutné oznámit.

Sankce za neoznámení osvobozeného příjmu jsou velmi přísné. Při pozdním oznámení, které se obešlo bez výzvy správce daně, činí pokuta 0,1 % neoznámeného příjmu, což je nejméně 5 000 Kč. Pokud poplatník podá oznámení až na základě výzvy správce daně, činí pokuta 10 %, t.j. nejméně 500 000 Kč, a pokud poplatník neoznámí příjem ani v náhradní lhůtě, činí pokuta 15 %, t.j. nejméně 750 000 Kč. A pozor, neplatí zde tolerance pěti pracovních dnů, jako je tomu u pozdního podání daňového přiznání.

V odůvodněných případech může správce daně uloženou pokutu na základě podané žádosti prominout. Jedná se zejména o situace, kdy je možné s přihlédnutím k okolnostem daného případu pozdě podané oznámení ospravedlnit.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zvýšilo pro rok 2022 horní hranici stravného na pracovních cestách trvajících 5 – 12 hodin ze 108 Kč na 118 Kč. Tím došlo automaticky ke zvýšení horní hranice daňové uznatelnosti nepeněžního příspěvku zaměstnavatele na stravování na 82,60 Kč, neboť ta činí 70 % z horní hranice stravného na pracovní cesty. Částka 82,60 Kč je současně novou horní hranicí osvobození od daně z příjmů na straně zaměstnanců v případě peněžního příspěvku (tzv. stravovací paušál).

Zaměstnavatel může na stravování poskytnout nepeněžní příspěvek formou provozu vlastní závodní jídelny nebo formou stravenek. V obou případech je daňově uznatelných pouze 55 % z poskytnutého příspěvku, t.j. z provozních nákladů bez potravin nebo z hodnoty stravenky, vždy však maximálně do uvedeného limitu 82,60 Kč. Na straně zaměstnance je nepeněžní příspěvek osvobozen od daně a také sociálního i zdravotního pojištění bez jakéhokoliv omezení. Nejvýhodnější hodnota stravenky, jestliže se na její úhradě má zaměstnanec podílet 45 % a zaměstnavatel 55 %, tak vychází na 150 Kč, z toho 82,50 Kč poskytne zaměstnavatel a 67,50 Kč zaplatí zaměstnanec.

Od roku 2021 může zaměstnavatel místo stravenek vyplácet zaměstnancům na stravování i peněžní příspěvek. Ten je na straně zaměstnavatele daňově účinný v libovolné výši, avšak na straně zaměstnance je v roce 2022 od daně, sociálního a zdravotního pojištění osvobozena max. částka 82,60 Kč, a to jen když byl přítomen na směně alespoň tři hodiny. I zde vychází v roce 2022 pro obě strany nejvýhodnější výše příspěvku zaměstnavatele 82,60 Kč.

Daňová uznatelnost příspěvku na stravování je na straně zaměstnavatele vždy podmíněna přítomností zaměstnance na směně trvající alespoň tři hodiny a dále tím, že zaměstnanci nevzniká současně nárok na stravné při pracovní cestě. Příspěvek na stravování (stravenku či stravovací paušál) lze zaměstnanci poskytnout i při práci z domova (tzv. home office), musí být ale dopředu smluvně sjednáno jiné místo pracoviště (např. bydliště) a odpracování alespoň 3 hodin ze směny musí být doloženo evidencí odpracované doby.

V létě loňského roku byla bez velkého mediálního zájmu odsouhlasena novela zákona o elektronických úkonech, která nově upravuje pravidla doručování prostřednictvím datových schránek mezi soukromými osobami a rozšiřuje okruh osob, jimž stát zřídí datovou schránku, aniž by o to žádaly, a to i nepodnikatelům.

Doposud bylo zřízení datové schránky nepodnikající fyzické osoby výhradně na jejím rozhodnutí, zda o schránku požádá. Nově od 1. 1. 2023 zřídí Ministerstvo vnitra datovou schránku automaticky každému bezprostředně poté, co poprvé použije prostředek pro elektronickou identifikaci (zpravidla e-identitu, občanský průkaz s čipem nebo bankovní identitu) v komunikaci s orgány státu, krajů nebo obcí (nejčastěji s daňovým portálem nebo portálem ČSSZ).

Odpadne také povinnost žádat o datovou schránku všech podnikajících osob, neboť jim bude schránka zřízena po zapsání do evidencí či rejstříků, u fyzických osob například do živnostenského rejstříku a u právnických osob po zapsání do příslušného registru osob. Schránky tak budou zřízeny nejen osobám zapsaným do obchodního rejstříku, ale i společenstvím vlastníků jednotek, spolkům nebo nadacím.

Od zřízení datové schránky konkrétní osobě jsou úřady (i finanční) povinny doručovat pouze do ní. Přitom jenom nepodnikající fyzická osoba může požádat o znepřístupnění své datové schránky. Do datové schránky mohou bez omezení zasílat zprávy i soukromé subjekty a jejich přijetí nelze zakázat. Nově se dokonce pro tento typ zpráv zavedla fikce doručování, neboli zpráva se považuje za doručenou 10. den po jejím dodání do datové schránky, i když se příjemce do datové schránky nepřihlásí. Tímhle způsobem mohou být doručeny například faktury či předžalobní výzvy.

Dokument odeslaný „úřadům“ je podepsán již samotným odesláním z datové schránky. Dokument odeslaný do „soukromé“ schránky musí „soukromý“ odesílatel nejdříve elektronicky podepsat a teprve poté odeslat datovou schránkou.

Doporučujeme datovou schránku sledovat a řádně nastavit pravidla pro obsluhu datové schránky.

Whistleblowing, neboli ochrana oznamovatelů, není ve světě novým pojmem, avšak do evropského práva se dostala až v roce 2019 přijetím směrnice EU, která kromě jiného členským státům uložila, aby směrnici implementovaly do své legislativy do konce roku 2021.

V ČR byl zákon připraven, a přesto, že se jej předchozí Poslanecké sněmovně nepodařilo schválit, lze očekávat, že zákon schválí nově zvolení poslanci. Do té doby je i v našem právu závazná směrnice EU a oznamovatelé se své ochrany mohou dovolat přímo odkazem na ni.

Směrnice a připravený zákon upravuje především pravidla oznamování protiprávních činů a ochranu jejich oznamovatelů vůči zaměstnavatelům, zadavatelům veřejných zakázek nebo státní správě. Těmto subjektům se zároveň k zajištění správného chodu systému ukládá zavedení vnitřního oznamovacího systému a jmenování příslušné osoby, která bude zpracování oznámení zajišťovat.

Oznamovatel nesmí být vystaven žádné formě postihu nebo odvetným opatřením za to, že závadné jednání oznámil. Musí být chráněn před výpovědí, diskriminací či jiným nátlakem. Ochrana se ale nevztahuje na jakýkoliv zjištěný skutek u zaměstnavatele nebo obchodního partnera, ale pouze na ty v zákoně přímo vyjmenované. Podle směrnice EU se jedná například o oblast veřejných zakázek či praní špinavých peněz.

V případě zájmu o bližší informace či právní konzultace v oblasti whistleblowingu a pracovního práva včetně pomoci s nastavením vnitřního oznamovacího systému jsme k dispozici prostřednictvím asociované advokátní kanceláře KODAP legal s.r.o.