Blíží se konec již druhého koronavirem a covidem postiženého roku. Nezbývá než si přát, aby naše životy nevybočily z normálu více, než je nezbytně nutné. Snad i očkování můžeme do onoho normálu zahrnout, neboť nás chrání před horším.

Normální také je v době pandemie si pomáhat, proto se v novém čísle našich rad, tipů a aktualit věnujeme přechodnému zvýšení daňově uznatelné výše darů nebo nově nastavenému příspěvku na tzv. kurzarbeit.

Koronavirus nás také nezbaví povinnosti vypořádat se s inventarizací majetku a možná s někdy opomíjenou povinností vrátit odpočet daně u zjištěných mank.

V samostatných příspěvcích se věnujeme nově platnému zvýšení slev a daňového zvýhodnění na děti a také zvýšení průměrné mzdy a důsledkům, které to přináší.

Vážení klienti a čtenáři, přeji vám i přes tíhu pandemické doby spokojené prožití Vánoc a šťastný nový rok, v němž už bude zase normální žít bez onoho povýšeného koronaviru.

Vlastimil Sojka

Obsah čísla 3/2021

1. Vláda vyhlásila výši průměrné mzdy na rok 2022
2. Počínaje rokem 2021 se zvyšuje sleva na poplatníka
3. Mimořádné zvýšení hranice odčitatelných darů
4. Nedoložené manko nebo škoda u zásob podléhá DPH
5. Kurzarbeit
6. Připravujeme

Vláda svým nařízením č. 356/2021 Sb. stanovila všeobecný vyměřovací základ za rok 2020 ve výši 36 119 Kč a přepočítací koeficient ve výši 1,0773, čímž navýšila novou hodnotu průměrné mzdy pro rok 2022 z 35 441 Kč na 38 911 Kč.

Z takto vyhlášené průměrné mzdy se odvozují v zákonech o daních z příjmů, o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a pojistném na sociální zabezpečení důležité konstanty, jako jsou měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, hranice progresivní sazby daně z příjmu fyzických osob, maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení, minimální výši záloh na sociální a zdravotní pojištění OSVČ, výši paušální daně nebo redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy při pracovní neschopnosti a výši důchodů.

U daně z příjmů fyzických osob se z průměrné mzdy odvozuje hranice uplatnění progresivní sazby daně (23 %). Ta činí 48násobek průměrné mzdy, tudíž v roce 2022 se bude jednat o 1 867 728 Kč, což znamená, že na část daňového základu přesahujícího tuto hranici se uplatní 23% sazba daně. Stejná částka 1 867 728 Kč je zároveň stropem vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení.

Zvýšení průměrné mzdy se promítne i do zvýšení minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění a dále i do výše paušální daně, neboť ta tyto zálohy zahrnuje. U zdravotního pojištění se navyšují minimální zálohy z 2 393 Kč na 2 627 Kč a u sociálního pojištění z 2 588 Kč na 2 841 Kč u hlavní činnosti a z 1 036 Kč na 1 137 Kč u vedlejší činnosti. Poplatník s paušální daní začne platit od ledna 2022 zálohy ve výši 5 994 Kč, kde 2 267 Kč připadá na zdravotní pojištění, 3 267 Kč na sociální pojištění (částka 2 841 Kč navýšená o 15%) a daň z příjmů 100 Kč.

Navýšení průměrné mzdy se naopak nepromítne do výše rozhodného měsíčního příjmu pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, a to díky stanovenému způsobu výpočtu této hranice. Jeho výše tak zůstává na 3 500 Kč.

Každý poplatník – fyzická osoba, který má zdanitelné příjmy, si snižuje vypočtenou daň o tzv. základní slevu na poplatníka. Ta se počínaje rokem 2021 zvyšuje o 3 000 Kč na 27 840 Kč.

Tuto slevu si může každý započítat v plné výši, ať už měl příjmy po celý rok, či jen po část roku. Zaměstnancům může uplatnit základní slevu zaměstnavatel při výpočtu jejich měsíční mzdy, a to ve výši jedné dvanáctiny, tj. 2 320 Kč. Ač se zdá, že sleva je vysoká, zaměstnanci si mnohdy nevydělají tolik, aby si ji mohli odečíst v plné výši, například kvůli zkrácenému pracovnímu úvazku. To platí i pro podnikatele. Například živnostník uplatňující 60% výdajový paušál si musí za rok vydělat 464 000 Kč, aby na plnou slevu dosáhl.

Zvyšuje se i daňové zvýhodnění na vyživované děti. To v roce 2021 činí na první dítě 15 204 Kč, na druhé dítě 22 320 Kč a na třetí dítě 27 840 Kč. V případě dítěte se zdravotním postižením je daňové zvýhodnění dvakrát tolik, tj. 30 408 Kč na první dítě, 44 640 Kč na druhé dítě a 55 680 Kč na třetí dítě. Na rozdíl od slevy na dani si lze daňové zvýhodnění na vyživované děti uplatnit v plné výši, i když daň vyjde nižší. Takový rozdíl totiž stát poplatníkovi zaplatí formou tzv. „daňového bonusu“, přitom od roku 2021 není výše daňového bonusu omezena (v předchozích letech činila maximální výše bonusu 60 330 Kč). Od roku 2021 lze tedy čerpat bonus v jakékoliv výši.

V roce 2021 dochází také ke zvýšení slevy na umístění dítěte v předškolním zařízení. Její horní hranice je totiž rovna výši minimální mzdy, a ta se pro rok 2021 zvýšila na 15 200 Kč.

Připomeňme, že poplatníci mají k dispozici také slevu na manželku/manžela s příjmy nejvýše 68 000 Kč za rok. Sleva na dani činí 24 840 Kč a v případě manželky/manžela, který je držitelem průkazu ZTP/P, dvakrát tolik, tj. 49 680 Kč. Zvláštní slevu mají invalidní důchodci – při invaliditě prvního a druhého stupně 2 520 Kč a třetího stupně 5 040 Kč. Držitelé průkazu ZTP/P si mohou uplatnit slevu ve výši 16 140 Kč. Nárok na slevu mají i studenti, a to 4 020 Kč.

Zaměstnavatelé mají také nárok na uplatnění slevy za své zaměstnance se zdravotním postižením. Sleva za zaměstnance s lehčím zdravotním postižením činí 18 000 Kč a za zaměstnance s těžším zdravotním postižením 60 000 Kč.

Pandemie COVID-19 dopadla finančně i na veřejně prospěšné poplatníky, přitom se rozsah jimi poskytovaných bohulibých a často nenahraditelných služeb právě díky pandemii mohl i mnohonásobně zvýšit. To je důvod, proč dochází na přechodnou dobu dvou zdaňovacích období k navýšení maximální výše darů odčitatelných od základu daně na 30 % (novela č. 39/2021 Sb. zákona o daních z příjmů).

Fyzické osoby si doposud mohly v případě poskytnutí darů snížit základ daně o hodnotu darů nejvýše o 15 % z daňového základu. Novela zákona jim nyní nově umožňuje snížit si základ daně až o 30 %, a to přechodně za zdaňovací období 2020 a 2021. Minimální hodnota úhrnu darů, kterou si fyzické osoby mohou odečíst, se přitom nemění a musí činit alespoň 2 % ze základu daně anebo alespoň 1 000 Kč.

U právnických osob činila maximální odčitatelná položka v úhrnu za všechny poskytnuté dary 10 % ze základu daně. I zde byla tato hranice nově zvýšena na 30 %, a to opět přechodně pro zdaňovací období 2020 a 2021 a v případě poplatníků s hospodářským rokem pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022. Minimální hodnota jednotlivého daru, kterou si lze odečíst od základu daně, se ani u právnických osob nemění a činí 2 000 Kč.

Připomeňme, že darem se rozumí bezúplatné plnění například obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek na vzdělávání, vědu, školství, bezpečnostním složkám, na účely ekologické, zdravotnické, humanitární a také fyzickým osobám, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy.

Ministerstvo financí, které změnu navrhlo, chce tímto krokem motivovat soukromý sektor, aby dále pokračoval ve finanční podpoře veřejně prospěšných poplatníků, neboť tato pomoc je v době pandemie COVID-19 velice významná.

Zákon o DPH ukládá v § 77 odst. 2 písm. c) povinnost vyrovnat DPH uplatněnou na vstupu při pořizování majetku v plné nebo částečné výši, jestliže následně u tohoto majetku došlo ke zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, a to dnem, kdy se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl. Podrobnosti potom upravuje Informace GFŘ č.j. 55985/17/7100-20116-050485.

To se týká zejména zásob – materiálu, zboží, polotovarů či výrobků a jejich zničení, ztrát nebo odcizení zjištěných zpravidla při inventarizaci zásob. Správné vyhodnocení rozdílů mezi účetním a skutečně zjištěným stavem je tudíž důležité nejen k nápravě účetní evidence, nýbrž i k rozhodnutí, zda vzniká povinnost vrátit původně uplatněný odpočet daně na vstupu. Současně platí, že když jsou zjištěné rozdíly řádně doloženy, zůstává nárok na odpočet daně beze změny zachován.

Při fyzické likvidaci zásob by proto měl být vyhotoven likvidační protokol. Řádné doložení zničení, ztráty nebo odcizení věci lze prokázat také posudkem pojišťovny nebo soudního znalce. Při povodni je nutné doložit potvrzení povodňové komise a při požáru zase zprávu státního požárního dozoru, resp. vyšetřovatele požáru. V případě vichřice je nutné doložit informace poskytnuté např. Českým hydrometeorologickým ústavem.

Za řádné doložení nebo potvrzení se považuje, když plátce v souladu se zákoníkem práce předepíše zaměstnanci k úhradě škodu na chybějícím majetku. Pro řádné prokázání zničení majetku třetí osobou je nezbytné doložit zejména příslušná usnesení Policie ČR. V případě manka do normy přirozeného úbytku není nutné vyrovnání odpočtu daně provádět, příslušná norma přirozeného úbytku musí být ovšem doložena interními předpisy plátce.

Vyrovnání odpočtu daně se netýká majetku, který už byl vydán ze skladu do užívání, např. pracovní nářadí nebo nábytek, i když manko nebo škoda na něm nebyla doložena. Naproti tomu materiál vydaný ze skladu k další výrobě polotovarů nebo výrobků, které nebyly ještě ze stavu zásob vydány, tomuto vyrovnání nároku na odpočet daně podléhá. Vrácení původně uplatněného odpočtu daně se netýká zásob starších než tři roky, neboť vyrovnání lze provést pouze ve tříleté lhůtě od pořízení majetku.

Od 1. 7. 2021 byl zákonem o zaměstnanosti nově upraven tzv. příspěvek v době částečné práce (tzv. kurzarbeit). Příspěvek by měl oproti nedávnému krizovému programu ANTIVIRUS přinést zaměstnavatelům zákonem stanovenou možnost řešení významných negativních situací, jako jsou ekonomická recese, živelní pohroma, epidemie, kybernetické útoky nebo jiné mimořádné situace, které jsou zásahem vyšší moci.

Nárok na příspěvek nevzniká automaticky, ale pouze tehdy, jestliže některá z negativních situací nastane (dnes např. koronavirová epidemie) a vláda současně existenci tohoto stavu uzná svým vládním nařízením. V něm může vláda omezit nárok na příspěvek jen na určitá odvětví, části území nebo určitý okruh zaměstnanců.

Aby zaměstnavatel příspěvek získal, musí v důsledku krizové situace svým zaměstnancům přidělovat práci alespoň v rozsahu 20 % a ne více než 80 %. Současně musí zaměstnancům vyplácet náhradu mzdy nejméně ve výši 80 % jejich průměrného výdělku. Při splnění těchto a ještě dalších dílčích podmínek získá zaměstnavatel od státu příspěvek ve výši 80 % vyplacených náhrad za mzdy a odvody, maximálně však ve výši 1,5násobku celostátní průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího roku. Doba podpory je omezena na jeden rok.

V případě zájmu o bližší informace či právní konzultace v oblasti pracovního práva je čtenářům k dispozici asociovaná advokátní kancelář KODAP legal s.r.o.