Vážení čtenáři,

před závěrem roku se budeme vyrovnávat nejen s vysokou inflací, ale i s novinkami v daňových předpisech. Závratný růst cen pohonných hmot byl impulzem pro vládu zásadně změnit silniční daň. Osobní auta už nejsou předmětem daně a z nákladních aut se platí daň jen z těch velkých. A přijdou i jiné naléhavé změny, nudit se nebudeme. Na spadnutí je zvýšení limitu pro registraci k DPH z 1 mil. na 2 mil. Kč. S ohledem na stále rostoucí ceny je nejvyšší čas. S tím úzce souvisí i zvýšení limitu příjmů pro paušální daň. Blíží se také konec lhůty pro podání žádosti o vrácení DPH zaplacené v jiném státě EU. Žádost se musí podat do 30. září. Novela zákona o státní sociální podpoře zvýšila tzv. normativní náklady na bydlení, od nichž se odvozuje nezabavitelná částka při exekuci nebo oddlužení. I tomu se v novém čísle věnujeme. Stát různými formami podporuje užívání nízkoemisních automobilů, proto v jednom z příspěvků shrnujeme, co je v této oblasti nového.

Vážení čtenáři, věřím, že nové číslo našeho časopisu vám přinese hodně užitečných informací a že se vám bude líbit i v novém barevném kabátě a s pozměněným logem.

Vlastimil Sojka

Obsah čísla 2/2022

1. Silniční daň doznala velkých změn
2. DPH zaplacenou v jiném státě EU lze získat zpět
3. Stát podporuje automobily s nízkoemisními motory
4. Limit 2 mil. Kč pro povinnou registraci k DPH je na spadnutí
5. Mimořádné zvýšení normativních nákladů na bydlení zvyšuje nezabavitelnou částku

Připravujeme

K 1. 7. 2022 nabyla účinnosti novela zákona o dani silniční, která podstatně zúžila spektrum vozidel, za něž se musí platit silniční daň. Novela se navíc použije zpětně na celé zdaňovací období 2022. Daň silniční se nyní bude nově platit pouze za nákladní vozidla a jejich přípojná vozidla s největší přípustnou hmotností nad 12 tun a daň z nich bude navíc výrazně nižší. Nově také odpadá placení měsíčních záloh.

Novela používá členění vozidel podle Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/858 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel. V souladu s tímto členěním jsou zdanitelnými vozidly pouze nákladní automobily kategorie N2 (hmotnost nad 3,5 t) a N3 (hmotnost nad 12 t) a jejich přípojná vozidla kategorie O3 (hmotnost nad 3,5 t) a O4 (hmotnost nad 10 t).

Vozidla kategorie N2 a N3 se dělí na podkategorie BA – nákladní automobil, BB – skříňový automobil, BC – tahač návěsu a BD – silniční tahač. Výši daně u vozidel podkategorie BA a BB určuje počet náprav a jejich největší povolená hmotnost, přitom dokonce u vozidel s dvěma nápravami s hmotností pod 12 tun, s třemi nápravami s hmotností pod 15 tun a čtyřmi a více nápravami s hmotností pod 23 tuny je daň nulová. V případě vozidel podkategorie BC a BD určuje výši daně počet náprav a největší povolená hmotnost celé jízdní soupravy, přitom souprava s dvěma nápravami pod 16 tun a s třemi a více nápravami pod 36 tun má opět nulovou daň.

Přípojná vozidla kategorie O typu návěs (druh karoserie DA) předmětem silniční daně vůbec nejsou a u ostatních typů přípojných vozidel s největší povolenou hmotností pod 12 tun je daň nulová a u hmotnosti 12 tun a více činí daň 3 600 Kč. Výše daně tak již nově nezávisí na počtu náprav. Novinkou je, že poplatník silniční daně za silniční tahač (nákladní vozidlo kategorie BD) má od daně osvobozena všechna přípojná vozidla (kategorie O).

V daňovém přiznání se uvádějí pouze zdanitelná vozidla, za která je daň vyšší než nula nebo se na ně uplatňuje sleva na dani nebo jsou osvobozena a daň za ně je nenulová. Vozidla s nulovou daní se tudíž do daňového přiznání neuvádějí. Termín 31. 1. následujícího roku pro podání daňového přiznání a placení daně se nemění.

Plátce DPH je oprávněn při splnění daných podmínek podat prostřednictvím elektronického portálu české daňové správy žádost o vrácení DPH, kterou zaplatil při nákupu zboží nebo služeb v jiném členském státě EU.

Přestože celá řada českých plátců DPH nakupuje v rámci své ekonomické činnosti zboží či služby ve státech EU, jen menší část z nich tuto možnost využívá, přitom postup není nijak složitý. Nejprve musí plátce požádat o zřízení přístupu do elektronické aplikace místně příslušný FÚ, který žádost vyřídí ve lhůtě 15 dnů. S touto lhůtou je nutné počítat, protože vlastní žádost o vrácení DPH za uplynulý rok je možné podat nejpozději do 30. září běžného roku, poté nárok definitivně zaniká. Žádat o přístup do aplikace po 15. září je tudíž riskantní.

Žádost o vrácení DPH se podává zpravidla za celý předchozí kalendářní rok. V tom případě musí být nárokovaná částka alespoň 50 euro. Žádost je také možné podat i za kratší období než kalendářní rok, nejméně však za 3 měsíce. Potom lze DPH nárokovat již v průběhu běžného roku, avšak výše nárokované DPH musí činit nejméně 400 euro.

Česká daňová správa postoupí žádost zahraničnímu správci daně, který má základní lhůtu na posouzení žádosti 4 měsíce. Každý stát EU má pro uznání nároku na vrácení DPH svá vlastní pravidla. Nárok, který lze bez problémů uplatnit v jednom státě, může být v jiném státě EU vyloučen. Je nutné také počítat s tím, že členské státy zpravidla požadují dodatečné informace a doklady k podané žádosti. Jestliže zahraniční správce daně k takovému doplnění žadatele vyzve, prodlužuje se lhůta k vyřízení žádosti o 2 měsíce. Maximální lhůta pro vyřízení pak činí 8 měsíců.

Doporučujeme o možnosti vrácení DPH informovat své zahraniční obchodní partnery nebo společnosti ve skupině. I tito plátci ze zemí EU mohou žádat prostřednictvím své finanční správy o vrácení české DPH z plnění, která jim poskytli čeští plátci DPH. I pro ně platí mezní termín 30. září.

Vláda a Parlament ČR změnami zákonů o daních z příjmů, správních poplatcích nebo o pozemních komunikacích zvýhodňují provoz tzv. nízkoemisních automobilů. Mezi ně se řadí auta na elektřinu, hybridní vozidla plug-in (s kabelem na dobíjení) nebo s prodlouženým dojezdem E-REV (spalovací motor slouží jen jako generátor k dobíjení baterie nebo k pohonu elektromotoru) a dále auta na vodík.

Konkrétně novela zákona o daních z příjmů účinná od 1. 7. 2022 přesunula nabíjecí stanice, tzv. wallboxy, do 2. odpisové skupiny a zkrátila tím dobu daňového odepisování z 10 na 5 let. Daňovou úlevu získají také zaměstnanci, kteří využívají nízkoemisní auta zaměstnavatelů k soukromým účelům. Tento nepeněžní příjem zvýší nově jejich základ daně (hrubou mzdu) pouze o 0,5 % vstupní ceny automobilu místo původního 1 %.

Další zvýhodnění se týká automobilů s poznávací značkou ELxxxxx. Ty jsou totiž osvobozeny od správních poplatků za zápis do registru vozidel, za vydání značky a za případnou přeregistraci na auto se značkou ELxxxxx. Dále se nemusí za auta s touto značkou platit dálniční známky. Ostatní automobily (bez této značky) na elektřinu nebo na vodík, včetně hybridních vozidel s emisemi CO2 do 50 g/km dálniční známku také neplatí, ale jejich provozovatel musí vyplnit elektronické oznámení o osvobození (https://edalnice.cz/oznameniosvobozeni). Zvýhodněna jsou i vozidla na zemní plyn nebo biometan, za něž se platí pouze 50 % běžné ceny.

Daňová uznatelnost nákladů na nízkoemisní vozidla evidovaná v obchodním majetku fyzických i právnických osob se posuzuje stejně jako u běžných vozidel. Jedná se o odpisy, spotřebu elektřiny na dobíjení, pohonné hmoty, provozní kapaliny, pojistné, opravy, údržbu apod. Pokud zaměstnanec využije soukromé nízkoemisní vozidlo na pracovní cestu, činí základní náhrada stejně jakou u jiných vozidel 4,70 Kč za 1 km a náhrada za spotřebovanou elektřinu 6 Kč/kWh, a to v souladu s vyhláškou MPSV č. 511/2021 Sb. Zároveň i v případě těchto automobilů je zachována možnost uplatnit místo skutečných výdajů tzv. paušální výdaje na dopravu (§ 24 odst. 2 písm. zt) zákona o dani z příjmů), a to ve výši 5 000 Kč za měsíc.

Vláda schválila návrh na změnu zákona o DPH a o daních z příjmů, který zamířil do poslanecké sněmovny jako sněmovní tisk č. 254. Hlavní změnou je zvýšení limitu ročního obratu pro povinnou registraci k DPH na 2 mil. Kč. Současný limit 1 mil. Kč platí již 18 let, a to navzdory významnému růstu cen. Nová výše obratu se rovněž promítá do pravidel pro zrušení registrace plátce.

Další vítanou změnou zákona o DPH je zmírnění sankce za pozdní podání či nepodání kontrolního hlášení. Dosud automaticky udělovaná pokuta 10 000 Kč se totiž při prvním pochybení plátce v daném kalendářním roce neudělí a v určitých případech se u fyzických osob a jednočlenných s.r.o. pokuta snižuje na polovinu.

Spolu se zvýšením limitu pro povinnou registraci k DPH se navrhuje zvýšení hranice příjmů ze samostatné činnosti umožňující uplatnit paušální daň až na 2 mil. Kč, neboť paušální daň mohou uplatňovat pouze neplátci daně. Návrh je poměrně komplikovaný a zvýší nároky na sledování a uchovávání údajů o příjmech z podnikání. Místo jedné paušální daně se totiž zavádějí nově tři výše paušální daně, tzv. pásma paušálního režimu, a jim odpovídající měsíční zálohy 100 Kč pro 1. pásmo, 4 963 Kč pro 2. pásmo a 9 320 Kč pro 3. pásmo.

Poplatník bude mít možnost zvolit si pásmo nejen podle výše očekávaných příjmů, kde jsou navrženy hranice 1 mil. Kč, 1,5 mil. Kč a 2 mil. Kč, ale nově i podle typu příjmů v závislosti na procentu (40, 60 nebo 80 %) paušálních výdajů, které je možné k těmto příjmům uplatnit. Například daň pro první pásmo mohou uplatnit všichni poplatníci s příjmy do 1 mil. Kč bez ohledu na typ příjmů nebo poplatníci s příjmy do 1,5 mil. Kč, ale současně k alespoň 75 % z těchto příjmů se mohou uplatnit paušální výdaje ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů, nebo poplatníci s příjmy do 2 mil. Kč, mohou-li k nim uplatnit alespoň 75 % paušálních výdajů ve výši 80 % z příjmů.

Novela počítá také s prodloužením lhůty k dobrovolnému uplatnění mimořádných odpisů hmotného majetku v první nebo druhé odpisové skupině, a to byl-li pořízen do 31. 12. 2023. Další projednávání návrhu zákona začne začátkem září a o konečném znění vás budeme včas informovat.

S účinností od 28. 1. 2022 navýšil zákon o státní sociální podpoře tzv. normativní náklady na bydlení, a to speciálně jen pro rok 2022. Protože se z normativních nákladů na bydlení odvozuje výše nezabavitelné částky při výpočtu srážky ze mzdy zaměstnanci např. z titulu exekuce nebo jeho oddlužení, vznikla otázka, zda se do výpočtu nezabavitelné částky má zahrnout i ono mimořádné zvýšení normativních nákladů na bydlení

Otázku musely řešit mzdové účtárny u zaměstnanců, u nichž soud nařídil v souladu s občanským soudním řádem srážet z čisté mzdy splátky jejich dluhů a odvádět je věřitelům. Výše srážky přitom nemůže být libovolná, neboť podle občanského soudního řádu musí po srážce zaměstnanci zbýt tzv. nezabavitelná část jeho čisté mzdy. Výši nezabavitelné částky stanovuje vládní nařízení (č. 595/2006 Sb.) a zahrnuje mimo jiné 75 % normativních nákladů na bydlení vymezené zákonem o státní sociální podpoře.

Podle novely tohoto zákona se pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 stávající hodnoty měsíčních normativních nákladů na bydlení vymezené v § 26 navyšují o částky vyčíslené v novém § 26a, přitom se zde současně uvádí, že se tyto částky navyšují pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení. Zákon tak navýšil normativní náklady na bydlení pro rok 2022 výslovně pro účely stanovení nároku na příspěvek na bydlení a otázku výpočtu nezabavitelné částky ponechal nezodpovězenu. Proto zaměstnavatelé i soudy a insolvenční správci postupovali různě, přitom někteří nezabavitelnou částku zvyšovali a někteří ne.

S ohledem na tuto roztříštěnou praxi nakonec přijal Nejvyšší soud ČR sjednocující stanovisko (sp. zn. Cpjn 202/2022), kde uvedl, že při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy, se do částky normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 zahrnuje i zvýšení o částku uvedenou v novém § 26a zákona o státní sociální podpoře. To samé platí i při určení nezabavitelné částky při výpočtu výše splátky dlužníka při oddlužení nebo srážky ze mzdy prováděných u zaměstnanců v exekuci. Podle Nejvyššího soudu ČR právě takový výklad odpovídá záměru zákona.