Nejvyšší správní soud nedávno rozhodoval o správnosti použití režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění (dále jen PDP) při modernizaci mlékárny. Ta zahrnovala jednak stavebně montážní práce a jednak dodávku chladícího vozu, digitální váhy, nerezových regálů a dalších samostatných movitých věcí, kvůli nimž se de facto modernizační stavební práce prováděly.

Dodavatel uzavřel s odběratelem na stavební práce a související dodávku movitých věcí jednu smlouvu o dílo a oba shodně došli k závěru, že režim PDP lze uplatnit nejen na stavební práce, nýbrž i na dodání movitých věcí. To totiž považovali za plnění vedlejší k plnění hlavnímu, tudíž by mělo mít stejný režim (PDP) jako plnění hlavní – stavební práce.

Správce daně, krajský soud a také Nejvyšší správní soud (NSS) však došli k opačnému závěru. Dle názoru NSS si smluvní strany vyložily pojem vedlejšího plnění příliš široce, což neodpovídá smyslu a účelu zákona o DPH. Režim PDP se má týkat pouze těch plnění, která skutečně souvisejí se stavebními a montážními pracemi, a nikoliv s účelem, ke kterému má být stavba využívána. Ze závěru NSS také jednoznačně vyplývá, že není rozhodné smluvní ujednání (jedna smlouva o dílo), nýbrž věcná podstata transakce. Neobstála ani dohoda dodavatele a odběratele o využití režimu přenesení daňové povinnosti, kterou zákon připouští v případě pochybností.

K určení, která služba je hlavní a která vedlejší, platí pravidlo, že vedlejší služba je pouze prostředek k zajištění hlavní služby poskytovatele plnění za co nejvýhodnějších podmínek. Krajský soud ve svém rozhodnutí uvedl, že vedlejším plněním pro uplatnění režimu PDP na příjemce plnění, mohou být dodání a montáž zařízení, která jsou pevně připojena k budově či slouží potřebám budovy. Samostatné movité věci tuto podmínku nesplňují, což potvrdil i Nejvyšší správní soud.

Jestliže plátci DPH nakupují v rámci své ekonomické činnosti zboží nebo služby ve státech Evropské unie, potom mají možnost zaplacenou daň z přidané hodnoty získat zpět. Přesto mnoho českých plátců tuto možnost nevyužívá a zaplacenou DPH automaticky zahrnují do svých nákladů. Přitom lze o vrácení DPH zaplacené v jiné zemi EU požádat elektronicky prostřednictvím portálu české daňové správy.

Plátce za tím účelem nejprve požádá o přístup do webové aplikace svého správce daně, jenž má na udělení přístupu 15 dnů. S touto lhůtou je nutné počítat, neboť žádost o vrácení DPH za předchozí rok lze podat nejpozději do 30. září běžného roku, jinak nárok definitivně zaniká. Na českém portálu může požádat o vrácení DPH český plátce, jenž není registrován k DPH ve státě EU, ze kterého o vrácení daně žádá, a zároveň v příslušném roce v tomto státě neuskutečnil žádná zdanitelná plnění.

Každý plátce může podat žádost o vrácení DPH buď za celý kalendářní rok, nebo za kratší období v délce alespoň 3 měsíců. To má tu výhodu, že není nutné čekat s žádostí až na konec roku, neboť o vrácení DPH lze požádat hned po skončení kratšího období, například po každém čtvrtletí nebo poté, když už plátce uskutečnil v daném roce poslední nákup. Je však třeba mít na paměti, že minimální částka DPH, kterou je možné za kratší období nárokovat je 400 EUR, kdežto za celý rok jen 50 EUR.

Jednotlivé státy EU uplatňují při vracení DPH svá vlastní pravidla, která se mohou lišit natolik, že jeden stát vrátí požadované DPH bez problému, avšak v jiném je podobné vrácení vyloučeno. Některé státy také nevracejí DPH na základě zjednodušených daňových dokladů. Zahraniční správce daně má na posouzení žádosti základní lhůtu 4 měsíce ode dne, kdy žádost obdrží, což obvykle bývá několik dní po podání žádosti na českém portálu. V případě, že zahraniční správce daně požaduje dodatečné informace nebo doklady, prodlužuje se mu lhůta o další 2 měsíce, přitom nejdelší možná lhůta pro vyřízení žádosti činí 8 měsíců. Na vlastní vrácení DPH na bankovní účet žadatele má potom zahraniční úřad 10 pracovních dnů od vyřízení žádosti.

Po přepadení Ukrajiny Ruskem se výrazně zvýšil počet ukrajinských zaměstnanců a s tím souvisejících jejich daňových povinností, které za ně plní zaměstnavatel. V případě daňových úlev je například nutné předem posoudit, zda je dotyčný zaměstnanec českým daňovým rezidentem či nerezidentem.

Daňový rezident ČR musí přiznat jak příjmy dosažené v Česku, tak příjmy dosažené v zahraničí, naopak nerezident zdaňuje v ČR jen příjmy z Česka. Zaměstnavatel se samozřejmě „stará“ jen o u něj vydělané příjmy ukrajinského zaměstnance, a to v závislosti na tom, zda a jak zaměstnanec učinil u zaměstnavatele „Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“. Ukrajinský zaměstnanec, který je českým rezidentem a který prohlášení zaměstnavateli řádně podal, si může uplatnit všechny slevy na dani a také daňové zvýhodnění na děti. Požádá-li o roční zúčtování daně, může si uplatnit i další úlevy, jako jsou odpočet úroků z úvěrů na bydlení, dary nebo soukromé životní pojištění.

Prohlášení může zaměstnavateli podat i Ukrajinec, který není daňovým rezidentem ČR, a to i v průběhu roku, avšak uplatnit si může pouze poměrnou část základní slevy na poplatníka nebo slevy na studenta. Může požádat i o roční zúčtování daně, ale i zde uplatní jen základní slevu v plné výši 30 840 Kč (tato sleva se nekrátí), případně slevu na studenta ve výši 4 020 Kč. Jiné úlevy uplatnit nemůže.

Kdo je a není českým daňovým rezidentem, není snadné rozhodnout, neboť se to neurčuje podle úřední adresy trvalého pobytu. V běžné praxi se doporučuje, aby zaměstnanec požádal finanční úřad o potvrzení daňového domicilu a to předložil svému zaměstnavateli. Kladné rozhodnutí finančního úřadu je totiž důležitým důkazem, že je možné zaměstnanci přiznat nárok na daňové úlevy. Žádost je dostupná spolu s dalšími informacemi i v ukrajinštině na webových stránkách Finanční správy ČR a podléhá správnímu poplatku 100 Kč. Zaměstnanec je sice povinen veškeré změny týkající se potvrzení daňového domicilu a podaného prohlášení oznámit správci daně i zaměstnavateli, přesto se doporučuje nechat si aspoň jednou za rok dříve uvedené informace potvrdit.

Konečně jsme se dočkali dlouho očekávaného zákona o ochraně oznamovatelů (tzv. whistleblowing), a to s účinností od 1. 8. 2023. Zákon č. 171/2023 Sb. má chránit oznamovatele, nejčastěji zaměstnance, jestliže oznámí protiprávní jednání zaměstnavatele či obchodního partnera. Jde o to, aby třeba zaměstnavatel nezneužil svého silnějšího postavení odvetnými kroky vůči zaměstnanci za to, že upozornil na jeho závadné jednání.

Zákon chrání oznamovatele při oznamování pouze vyjmenovaných závažných skutků, např. trestných činů, porušení právních předpisů v oblasti finančních služeb nebo daně z příjmu. Nový zákon nakonec po delších diskusích nechrání anonymního oznamovatele, a proto je vždy zapotřebí, aby součástí oznámení byla i identifikace oznamovatele. Tím se vytváří prostor k pochybám, zda je to v souladu s transponovanou evropskou směrnicí.

Zaměstnavatelé s alespoň 50 zaměstnanci a celá řada dalších zaměstnavatelů zejména v oblasti veřejné správy musí povinně zavést vnitřní oznamovací systém (tzv. povinné subjekty). Ten by měl stanovit vnitřní pravidla k podávání a vyřizování jednotlivých oznámení. Vnitřní oznamovací systém měly povinné subjekty zavést nejpozději do dne účinnosti zákona, tj. 1. 8. 2023, s výjimkou zaměstnavatelů zaměstnávajících méně než 250 zaměstnanců. Ti mají lhůtu prodlouženou do 15. 12. 2023.

Povinné subjekty musí také určit příslušnou osobu, která bude jednotlivá oznámení posuzovat, oznámené skutečnosti prověřovat a výsledek šetření příslušnému oznamovateli v zákonné lhůtě sdělit. Příslušnou osobou může být pouze fyzická osoba, která musí být nestranná a zachovávat mlčenlivost. Zároveň by měla mít dostatečné odborné znalosti k posouzení protiprávnosti prověřovaného skutku.

Povinné subjekty musí také na webových stránkách zveřejnit způsob oznamování a označení příslušné osoby, poučit příslušnou osobu o právech a povinnostech, zajistit, aby se s podaným oznámením mohla seznámit pouze příslušná osoba nebo přijímat vhodná opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu.

V případě zájmu o bližší informace či právní konzultace v oblasti whistleblowingu vám budeme rádi k dispozici prostřednictvím asociované advokátní kanceláře KODAP legal s.r.o.