Již téměř 19 let, od vstupu Česka do Evropské unie 1. 5. 2004, se musí osoby povinné k dani
z přidané hodnoty k této dani registrovat, jestliže jejich obrat za 12 předcházejících kalendářních měsíců překročil 1 mil. Kč. Nová vláda a Poslanecká sněmovna vyslyšela oprávněný požadavek podnikatelů a hranici 1 mil. Kč zvýšila na 2 mil. Kč. Novela, s jejíž účinností se počítá od 1. 1. 2023, nyní čeká na schválení Senátem a poté prezidentem.

Připomeňme, že obratem se pro účely zákona o DPH rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za zdanitelná plnění nebo vyjmenovaná osvobozená plnění. Do obratu se nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku v případě, že toto plnění není obvyklou ekonomickou činností a dále plnění, která mají místo plnění mimo tuzemsko.

V přechodných ustanoveních novely se počítá i s případy, kdy podnikatel překročí limit 1 mil. Kč na sklonku roku 2022. Platí totiž, že osoba povinná k dani, která překročí dosud platnou hranici obratu 1 mil. Kč v listopadu nebo v prosinci roku 2022, nebude mít povinnost podat přihlášku k registraci k DPH a plátcem DPH se nestane. To samozřejmě neplatí v případě, že by tato osoba překročila v listopadu nebo prosinci obrat 2 mil. Kč.

Osoby, které se staly plátci DPH v průběhu roku 2022 a nepřekračují obrat 2 mil. Kč, nemusí čekat jeden rok, aby podaly žádost o zrušení registrace. Podle přechodných ustanovení novely mohou podat žádost do 5 dnů od vyhlášení novely.

To může být důležité např. pro toho, kdo překročil obrat 1 mil. Kč v říjnu 2022 třeba o 100 tis. Kč a stal se tak 1. 12. 2022 plátcem. Bude-li zákon vyhlášen třeba 15. 12. 2022, potom může do 20. 12. 2022 podat žádost o zrušení registrace.

Předpokládá se, že počet plátců DPH se sníží cca o 11 %, tedy o 105 tisíc osob. Ti už nebudou muset vést evidenci pro účely DPH, podávat daňová přiznání nebo kontrolní hlášení.

V současné době je v připomínkovém řízení návrh nového zákona o účetnictví, který má být účinný od 1. 1. 2024 a který se má přibližovat mezinárodním standardům účetního výkaznictví IFRS. Nový zákon bude za nejdůležitější součást účetnictví považovat výkaznictví, zejména účetní závěrku, nikoliv jako dosud zachycování průběhu činnosti účetní jednotky na příslušných účtech. Účetní závěrka bude muset podávat věrné a poctivé zobrazení finanční situace, finanční výkonnosti a jiných změn finanční situace.

Zákon má přinést také výrazné snížení administrativní zátěže. Například malé neziskové organizace s úhrnem příjmů i aktiv do 3 000 000 Kč nebo všechny fyzické osoby už nebudou povinně účetními jednotkami (při splnění zákonných podmínek), nýbrž k vedení účetnictví se budou moci přihlásit dobrovolně. Malé neziskovky budou moci vést místo toho tzv. hotovostní účetnictví, což odpovídá dnešnímu jednoduchému účetnictví.

Zákon by měl být rozdělen do 14 částí. V první části budou uvedeny principy a definice. Část druhá a třetí budou zaměřeny na konsolidaci, kategorizaci účetních jednotek a také na účetní období. Rozdělení účetních jednotek do jednotlivých kategorií různých hledisek by přitom mělo zůstat stejné jako v dosud platném zákoně.

Čtvrtá část je věnována výkaznictví a oceňování. Umožňuje se zde vést české účetnictví v cizí měně například v EUR, GBP nebo USD, ve které účetní jednotka uskutečňuje převážnou část své činnosti. To se však nebude týkat veřejného sektoru. Nově se definuje technické zhodnocení, kde si účetní jednotka sama stanoví ve vnitřním předpise procentní podíl z hodnoty majetku, od které se bude jednat o navýšení jeho hodnoty. Pátá část se bude týkat účetní závěrky a šestá až čtrnáctá část se pak zaměří na výroční zprávy, ověřování a zveřejňování účetních informací, vedení účetnictví, hotovostní účetnictví, přestupky, výkon státní správy na úseku účetnictví a společná ustanovení.

Návrh, jenž dozná jistě ještě řadu změn, je dostupný na stránkách Ministerstva financí .

Snaha vlády usnadnit i v oblasti daní podporu Ukrajině ve válce s Ruskem vedla k přijetí samostatného daňového zákona č. 128/2022 Sb., účinného od 28. 5. 2022. Zákon, zvýhodňující poskytování darů na obranu Ukrajiny a rozšiřující příjemce darů o ukrajinské právnické a fyzické osoby, současně prodloužil maximální výši darů 30 % ze základu daně o jeden rok.

Maximální výše darů, jejichž úhrnnou hodnotu za zdaňovací období si poplatník může odečíst od základu daně, činí 15 % a v případě právnických osob 10 % ze základu daně. V důsledku koronavirové pandemie se obě tyto hranice zvýšily na jednotných 30 %, avšak pouze přechodně na dvě zdaňovací období, konkrétně u fyzických osob na roky 2020 a 2021 a u právnických osob na zdaňovací období, která skončila od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022. Nově se toto přechodné zvýšení na 30 % prodlužuje o jedno zdaňovací období, tj. o rok 2022 u fyzických osob a u právnických osob o období, jehož konec spadá do období mezi 1. 3. 2022 až 28. 2. 2023. Podmínkou je, aby předmětný dar byl poskytnut v kalendářním roce 2022, a to i právnickými osobami s hospodářským rokem, který skončí až v roce 2023.

Nový zákon rozšiřuje okruh příjemců darů se sídlem nebo bydlištěm v Česku o Ukrajinu (stát), její územně správní celky a právnické nebo fyzické osoby, které mají sídlo nebo bydliště na území Ukrajiny a které splňují stejné podmínky jako české právnické a fyzické osoby. Přibyl také nový účel daru, a to podpora obranného úsilí Ukrajiny.

Darování prokáže dárce nejlépe potvrzením příjemce daru nebo darovací smlouvou. V těchto dokumentech musí být uveden příjemce daru, hodnota daru, jeho účel a datum jeho poskytnutí. V případě obecně známých příjemců darů nebo organizátorů sbírek je možné doložit pouze výpis z bankovního účtu. V případě fyzických osob jsou tyto dokumenty povinnou přílohou k daňovému přiznání, právnické osoby je k přiznání přikládat nemusí.

Připomeňme, že jednotlivý uznatelný dar musí mít v případě fyzických osob minimální hodnotu 2 % ze základu daně nebo alespoň 1 000 Kč a v případě právnických osob 2 000 Kč.

V současné době se připravuje novela zákoníku práce upravující zejména práci z domova (home office), informační povinnosti zaměstnavatele, dovolenou, rozvržení pracovní doby u dohod mimo pracovní poměr (DPP a DPČ) nebo způsob doručování písemností. Účinnost novely se předpokládá v prvním čtvrtletí 2023.

Zákonné podmínky pro práci z domova jsou v současné podobě strohé a závisí především na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance, jakými konkrétními pravidly se při výkonu takové práce budou řídit. Novela si dává za cíl tuto smluvní volnost omezit a některé podmínky stanovit přímo v zákoně. Sleduje se tím ochrana zájmů zaměstnanců a také odstranění právních pochybností o zákonnosti dosud uzavíraných smluv.

Zákon by měl stanovit povinné náležitosti dohody o výkonu práce z domova, jako jsou například způsob komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, rozsah konané práce a forma její kontroly, a především výši úhrad nákladů vzniklých zaměstnanci při práci doma. Zejména poslední bod je v současné praxi problematický, neboť pro zaměstnance bývá téměř nemožné prokázat zaměstnavateli výdaje na spotřebu vody, elektřiny, tepla, odpadu nebo opotřebení vlastních věcí. Novela počítá s paušální částkou, jejíž výši pokrývající tyto výdaje stanoví ministerská vyhláška MPSV, avšak již nyní se objevují kritické hlasy k tomuto způsobu řešení náhrad.

Novela dále rozšiřuje informační povinnosti zaměstnavatelů při sjednávání pracovního poměru. Nad rámec současných údajů budou zaměstnavatelé povinni informovat zaměstnance například o postupu při rozvazování pracovního poměru, o poskytovaném odborném rozvoji zaměstnance nebo o nepřetržitém denním odpočinku či odpočinku v týdnu.

V případě zájmu o bližší informace či právní konzultace v oblasti pracovního práva Vám budeme rádi
k dispozici prostřednictvím asociované advokátní kanceláře KODAP legal s.r.o.