Nejvyšší správní soud (NSS) se v aktuálním rozsudku opět zabýval hranicí mezi podnikáním a závislou činností z pohledu daně z příjmů. Zaměstnavatel kvůli úsporám zaměstnancům zkrátil úvazky a snížil mzdy, současně s nimi ale uzavřel smlouvy o dílo a začal jim vyplácet „autorské honoráře“. Zaměstnanci přitom v zásadě pokračovali ve stejných činnostech. Finanční správa proto honoráře posoudila jako příjmy ze závislé činnosti a doměřila zaměstnavateli daň z příjmů.

NSS také navázal na známou kauzu ISOTEP (2 Afs 435/2017). U činností, které lze běžně vykonávat zaměstnanecky i podnikatelsky, je svobodná volba pracovníka významným kritériem. Nelze se ale spolehnout pouze na to, že pracovník s fakturací souhlasil. Dobrovolnost sama o sobě švarcsystém nevylučuje – finanční správa a soudy budou zkoumat celou ekonomickou realitu vztahu.

Obzvlášť rizikový je model, kdy se stávajícímu zaměstnanci sníží úvazek a mzda a prakticky stejná práce se následně přesune na fakturovanou činnost.

Poradci KODAP jsou vám i nadále k dispozici. Obracejte se na ně s důvěrou.