Nejvyšší správní soud (NSS) v nedávné době rozhodoval kauzu týkající se uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti (PDP) při poskytnutí stavebně-montážních prací a dodání movitých věcí v rámci jedné smlouvy o dílo.

Dodavatel provedl pro zákazníka modernizaci stavby, přičemž součástí díla bylo i dodání samostatných movitých věcí, které funkčně souvisely s modernizací stavby. Dodavatel i odběratel měli za to, že režim PDP lze uplatnit na veškerá zdanitelná plnění (tj. i dodání movitých věcí), neboť jsou uskutečněna v souvislosti s poskytnutím stavebních nebo montážních prací na základě jednoho smluvního ujednání.

Dle názoru soudu je však takový výklad příliš široký a neodpovídá smyslu a účelu zákona o DPH. Režim PDP se má týkat pouze těch plnění, která skutečně souvisejí se stavebními a montážními pracemi, a nikoliv s účelem, ke kterému má být stavba využívána. V daném případě neobstojí ani dohoda dodavatele a odběratele o využití režimu PDP v případě pochybností. Rovněž je patrné podle závěrů soudu, že není rozhodné smluvní ujednání (jedna smlouva o dílo), nýbrž věcná podstat transakce.

V případě nejasností se obracejte na poradce KODAP. Rádi vám pomohou.

E-servis KODAP,