Podle dosavadní judikatury a postupu finanční správy se pro podání dodatečného daňového přiznání na nižší daň uplatňovala současně tzv. lhůta objektivní (tj. obvykle do 3 let od konce lhůty pro podání řádného přiznání) i lhůta subjektivní (do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo ke zjištění nesprávnosti). Marným uplynutím kterékoliv z těchto lhůt došlo k zániku práva daňového subjektu dodatečné přiznání podat.

Rozšířený senát NSS však tento výklad svým rozhodnutím překonal. Daňový subjekt je dle závěru rozšířeného senátu oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší ve lhůtě pro stanovení daně, tj. obvykle ve lhůtě 3 let.

Subjektivní lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání (do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla nesprávnost zjištěna) se pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší nepoužije a poplatník tedy již nebude sankcionován za to, že v tomto termínu dodatečné přiznání nepodá.