Vážení klienti a čtenáři, dnes mám příležitost vám sdělit, že se skupina KODAP stala účetní firmou roku 2020. Vyhlášení výsledků soutěže Účetní firma roku 2020, kterou již tradičně pořádají společně Svaz účetních, Komora certifikovaných účetních a nakladatelství Wolters Kluwer, proběhlo 1. 12. 2020. Skupina KODAP, která se do soutěže zapojila letos poprvé, prošla důkladným posuzováním a zkoumáním, včetně ověřování referencí klientů, a v silné konkurenci ve svém oboru hned napoprvé obstála.

Jsem přesvědčen, vážení klienti, že bez spolupráce s vámi bychom tohoto úspěchu nedosáhli.

Vlastimil Sojka

Obsah čísla 4/2020

• Osvobození příjmů z prodeje nemovitostí až po 10 letech od jejich nabytí
• Nájem nemovitostí určených k bydlení bude vždy osvobozen od DPH
• Daňové souvislosti práce z domova
• Sankce za pozdní podání daňového přiznání a úhradu daně se zmírňují
• Novela zákona o obchodních korporacích přináší hodně změn

Prodej nemovitých věcí, které byly pořízeny pro jinou potřebu než pro potřebu vlastního bydlení (např. k dlouhodobému pronájmu, pro bydlení známého apod.), bude nově osvobozen od daně z příjmů fyzických osob, jestliže k prodeji dojde až po více než 10 letech od nabytí prodávané nemovitosti. Doposud to bylo už po 5 letech. Důvodem tohoto kroku je snaha zamezit spekulacím některých investorů na získání nezdaněného příjmu, kdy kupující již při koupi nemovité věci počítá s tím, že ji po 5 letech výhodně prodá.

Prodloužení lhůty pro osvobození na 10 let dopadne na všechny prodeje nemovitostí, které prodávající nabyl po 31. 12. 2020. Pokud například nepodnikající fyzická osoba nabyla nezastavěný pozemek ještě na konci roku 2020, třeba na Silvestra, bude moci jeho prodej v budoucnu osvobodit od daně z příjmů ještě po 5 letech. V případě, že by ho ale nabyla až v lednu roku 2021, třeba na Nový rok, musela by počítat s osvobozením až po 10 letech.

Nově bude možné osvobodit příjem z prodeje nemovitostí i v situaci, kdy 10 let od nabytí sice ještě neuběhlo, ale prodávající získané prostředky použije na obstarání vlastního bydlení. Podmínkou přitom je, že prodávající oznámí správci daně příjem těchto prostředků nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za období, ve kterém je získal. Další podmínkou je, že prodávající musí své nové bydlení pořídit nejpozději do konce roku bezprostředně následujícího po roce, ve kterém poplatník prostředky z prodeje získal. Může je pořídit dokonce ještě před obdržením příjmu z prodeje, ale nejdříve v roce bezprostředně předcházejícím roku, ve kterém poplatník tento příjem získal, neboli nejvýše rok předem. Tato novinka se opět vztahuje pouze na prodeje nemovitostí, které byly nabyty od 1. 1. 2021.

Pronájem rodinných domů, bytů, staveb s převahou bytů (60 % a více), jednotek typu garáže, sklepa či komory a s nimi souvisejících pozemků se počínaje rokem 2021 vždy osvobozuje od DPH.

Obecně platí, že nájem nemovitých věcí je s výjimkou krátkodobého nájmu nebo nájmu míst a prostor k parkování osvobozen od DPH. Zákon o DPH ale současně plátcům DPH umožňuje, aby se u pronajímání nemovitostí jinému plátci pro účely uskutečňování jeho ekonomických činnosti rozhodli, zda DPH na výstupu přesto uplatní. Důvodem je umožnit pronajímateli – plátci DPH uplatnění nároku na odpočet DPH u souvisejících přijatých zdanitelných plnění. Kdyby nájemné bylo osvobozeno od DPH, nárok na odpočet by odpadl, nebo by se musel krátit.

Od 1. ledna 2021 se tato možnost výrazně omezuje, neboť se přestane vztahovat na nájem nemovitostí určených k bydlení, konkrétně na nájem rodinných domů, bytů (jednotek i obytných prostorů), staveb nebo jejich částí s podlahovou plochou obytných prostor alespoň 60 % a jednotek typu garáže, sklepa či komory. Platí to i pro pozemky, na nichž takové stavby stojí.

Pronajímatelé, kteří dosud nájmy těchto nemovitostí zdaňovali, přestanou mít nárok na odpočet DPH při nákupu zboží a služeb souvisejících s provozem nemovitosti, např. oprav a údržby. Ještě větší dopad může mít povinnost úpravy odpočtu daně, který si plátce uplatnil při koupi nemovitosti či jejího technického zhodnocení, a to včetně nemovitostí pořízených před rokem 2021. Bude totiž muset po dobu 10 let od uplatnění odpočtu každý rok provést tzv. úpravu odpočtu daně podle § 78 a násl. zákona o DPH a vrátit 1/10 z jeho hodnoty.

Pronajímatelé – plátci DPH by proto měli věnovat této změně zákona zvýšenou pozornost a prověřit ve svých nájemních smlouvách, zda předmětem nájmu není nemovitost určená k bydlení.

Zaměstnancům, kterým je nařízena práce z domova, by měl zaměstnavatel podle zákoníku práce rovněž nahradit veškeré účelně vynaložené náklady s touto prací související. Při splnění podmínek zákona o daních z příjmů je tato náhrada pro zaměstnavatele daňovým nákladem a pro zaměstnance nepředstavuje zdanitelný příjem.

Obecně platí, že zvýšené náklady zaměstnance na práci z domova jsou dány větším opotřebením vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce. V praxi však mají kompenzace poskytované zaměstnavateli svým zaměstnancům formy, které by tato kritéria nemusely splňovat, a je proto třeba jejich splnění vždy pečlivě posoudit.

Například poskytnutí vybavení domácí kanceláře, jako je počítač nebo kancelářský nábytek je nezdanitelným příjmem, jen jestliže zaměstnavatel tyto věci zaměstnanci přechodně zapůjčí a ten je používá výhradně ke své práci. Pokud by zaměstnanec nemusel poskytnuté vybavení vrátit nebo by na jejich pořízení obdržel jednorázový finanční příspěvek, potom by se o jeho zdanitelný příjem jednalo. S výpočetní technikou obvykle souvisejí i přechodně zvýšené výdaje zaměstnance na připojení k internetu nebo využití mobilních dat. Aby i zde byla kompenzace nezdanitelným příjmem, musí zaměstnanec zvýšené výdaje prokázat např. fakturami poskytovatele.

Práce z domova s sebou nese i zvýšené výdaje na elektrickou energii, teplo (chlad), vodné i stočné. Jejich náhradu řeší zaměstnavatelé často paušální částkou, ale tu je opět nezbytné řádně doložit, jinak vzniká riziko, že se jedná o zdanitelný příjem zaměstnance. Za nezdanitelný příjem zaměstnance se považuje rovněž poskytnutí čistících a zejména dezinfekčních prostředků, ale i v tomto případě musí poskytnuté nebo proplacené množství bezprostředně souviset s výkonem práce z domova.

Postihy za pozdní podání přiznání i za pozdní úhradu daně se sice v důsledku změn daňového řádu od 1. 1. 2021 snižují, přesto doporučujeme podávat přiznání a platit daně i nadále včas.

Pozdní podání daňového přiznání bylo a od 1. 1. 2021 nadále bude sankcionováno pokutou až při zpoždění delším než 5 pracovních dnů. Výše pokuty zůstává 0,05 % stanovené daně nebo daňového odpočtu a 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý den prodlení. Nově ale od 1. 1. 2021 platí, že se pokuta nepředepisuje, pokud její výše nedosáhne 1 000 Kč. Dosud činil tento limit 200 Kč. Proto v případech, kdy základ pro výpočet pokuty je nízký nebo prodlení bude malé, nebude nově uložena pokuta žádná. Například při výši daně 50 000 Kč a prodlení 30 dnů nebude po zohlednění 5denní liberační lhůty uložena pokuta žádná, kdežto podle starých pravidel by byla uložena pokuta ve výši 750 Kč.

Další novinkou je, že opozdilec bude moci požádat o prominutí pokuty za pozdní podání přiznání, přitom správce daně může žádosti vyhovět, jestliže lze důvod prodlení ospravedlnit, a to zejména z lidsky omluvitelného důvodu. Při stanovení výše prominutí budou zohledňovány i ekonomické nebo sociální poměry žadatele. Předpokládáme, že ospravedlnitelné důvody upraví finanční správa pokynem, obdobně jako u prominutí penále a úroku. Prominout bude možné pokuty vzniklé po 1. 1. 2021, tj. pokuty za prodlení u termínů podání po 1. 1. 2021.

Pozdní úhrada podléhala doposud úrokům z prodlení od pátého pracovního dne. Nově se tato toleranční lhůta zkracuje a úrok z prodlení se začne počítat od čtvrtého kalendářního dne. Výše úroku z prodlení bude od 1. 1. 2021 odpovídat výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku, tudíž bude ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Doposud se přitom repo sazba zvyšovala o 14 procentních bodů. Aktuální repo sazba ČNB činí 0,25 % (viz poslední strana nebo www.kodap.cz, sekce Pro vás-Přehledy). Hranice pro vyměření úroku z prodlení se nově zvyšuje z 200 Kč na 1 000 Kč, stejně jako u pokut.