V poslední době jsme zaregistrovali zvýšenou aktivitu daňové správy, která se týká postihování případů zastřeného agenturního zaměstnávání. Jedná se konkrétně o smlouvy, jejichž předmětem je sice po formální stránce poskytování služeb nebo zhotovení díla, nicméně ve skutečnosti spočívá sjednané plnění v poskytování pracovní síly. Pokud finanční orgány zjistí, že dodavatel z takového plnění neodvedl DPH, mohou uplatnit ručení vůči objednateli a doměřit mu příslušnou daň včetně penále a úroků.

Předejít riziku uvedeného ručení za odvod DPH lze především tak, že objednatelé budou důsledněji prověřovat své dodavatele a věnovat pozornost případným nestandardním okolnostem jejich činnosti. Daňová správa v tomto směru operuje se seznamem indicií, které mají dle její metodiky vést objednatele ke zvýšené opatrnosti ve vztahu ke konkrétnímu dodavateli.

Nicméně daňový subjekt často nemůže dohlédnout na všechny aspekty fungování svého dodavatele. Finanční orgány proto apelují na podnikatele, aby v rizikových případech zvážili možnost zvláštního způsobu zajištění daně dle zákona o DPH, tedy aby vyúčtovanou daň nehradili dodavateli, ale napřímo jeho správci daně. Takto je možné vyhnout se riziku ručení za neodvedenou daň. Postup uvedeného zajištění ovšem vyžaduje dohodu s dodavatelem a úpravu příslušné smluvní dokumentace.