V poslední době přibývá situací, kdy se insolvenční správci obracejí na klienty s tím, aby vydali plnění, které jim poskytl dlužník před zahájením insolvenčního řízení. Dlužník by totiž neměl cíleně zmenšovat svůj majetek, pokud je patrné, že jeho ekonomická situace směřuje k úpadku. Takový právní úkon může být poté kvalifikován jako právně neúčinný.

Nejčastějšími případy neúčinných právních úkonů dlužníků bývají právní úkony bez přiměřeného protiplnění. Může se jednat např. o prodej nemovitosti za cenu podstatně nižší než obvyklou nebo darování nemovitosti osobě blízké. Další skupinou častých neúčinných právních úkonů jsou zvýhodňující právní úkony. Ty zvýhodňují jednoho věřitele oproti ostatním tím, že se mu dostane vyššího uspokojení, než by obdržel v konkursu. Jedná se např. o splacení dluhu před sjednaným datem splatnosti nebo odpuštění splátek zápůjčky.

Pokud se např. jedná o prodej nemovitosti za nepřiměřeně nízkou cenu, pak za splnění zákonných podmínek musí kupující nemovitost vydat. V takovém případě se pohledávka na vrácení zaplacené kupní ceny považuje vůči dlužníkovi za přihlášenou pohledávku. Ta se následně uspokojuje v insolvenčním řízení. Často ale majetek dlužníka zdaleka nepostačuje k úhradě pohledávek věřitelů v plné výši, věřitel tak obdrží zpět zpravidla jen zlomek poskytnutého plnění.

Z těchto důvodů doporučujeme při právních jednáních, kdy je zde pochybnost o ekonomické situaci protistrany, případně podezření, že by se mohlo jednat o potenciálně neúčinný právní úkon, dbát zvýšené opatrnosti.