Vážení klienti a čtenáři, v roce 2021 se na nás hrne mnoho změn v daňových zákonech, ať už covidových nebo tradičních novoročních. Například k dubnovému a červencovému termínu pro podání daňového přiznání přibyl nový květnový termín. Hranice pro daňové odpisování se zvedla o 100 % ze 40 000 Kč na 80 000 Kč a daňové odpisy nehmotného majetku se zrušily úplně. Mění se i pravidla pro uplatňování daňové ztráty. Velké změny přinesl také brexit, zejména britským rezidentům nebo českým společnostem s majetkovou účastí britských korporací i jednotlivců. Při obchodech s Velkou Británií si budeme muset zvyknout na celní řízení a jiný režim DPH. Zákoník práce přišel s počítáním dovolené na hodiny namísto dnů.

Vážení klienti a čtenáři, čelíme již rok náporu Covidu. Rád bych vás ubezpečil, že my v KODAPu jsme nezdolní a odhodlaní věnovat vám veškerou péči, jako by Covidu nebylo. Přeji vám zdraví, trpělivost a sebedůvěru.

Vlastimil Sojka

Obsah čísla 1/2021

1. Nový termín pro podání daňového přiznání
2. Brexit a jeho daňové dopady
3. Vzdání se práva na uplatnění ztráty může být výhodné
4. Daňové odpisy se významně mění
5. Dovolená se od 1. 1. 2021 počítá na hodiny
6. Připravujeme

Až dosud platilo, že přiznání k daním z příjmů se podávalo buď k 1. dubnu, nebo k 1. červenci, případně první pracovní den po těchto termínech. Červencový termín byl přitom určen poplatníkům, kteří měli povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jimž zpracovával a podával daňové přiznání daňový poradce na základě plné moci uložené u správce daně v původním termínu 1. dubna.

Od zdaňovacího období roku 2020 máme nově tři termíny – 1. duben, 1. květen a 1. červenec. Termín 1. duben je určen fyzickým i právnickým osobám, které si zpracovávají daňové přiznání samy, nebo k podání přiznání udělily plnou moc daňovému poradci a ten je podal do 1. dubna. Jestliže ovšem podal zplnomocněný daňový poradce přiznání po 1. dubnu, potom je pro ně stejně jako pro ty, jimž zákon ukládá mít účetní závěrku ověřenou auditorem, termín 1. duben zapovězen a platí pro ně vždy termín 1. červenec.

Nový termín 1. květen má motivovat k elektronickým podáním příznání. Je totiž určen poplatníkům, kteří nestihnou podat přiznání do 1. dubna a nemají přitom zplnomocněného daňového poradce ani neověřují povinně účetní závěrku auditorem. Když jej ovšem podají elektronicky, platí pro ně nová lhůta do 1. května (v roce 2021 do 3. května).

K prodloužení lhůty pro podání přiznání nově stačí udělit plnou moc jen k podání daňového přiznání, nikoliv jako doposud k jeho zpracování a podání. Současně stačí plnou moc předložit správci daně spolu s daňovým přiznáním a ne do 1. dubna.

Žádá-li poplatník o prodloužení lhůty pro podání přiznání, potom musí v žádosti uvést, zda současně nastanou podmínky pro podání přiznání k 1. květnu či k 1. červenci, aby správce daně vztáhnul prodloužení lhůty k těmto termínům. Jinak správce daně povolí prodloužení lhůty od 1. dubna.

Došlo před uzávěrkou. Finanční správa posunula (bude tolerovat) podání daňových přiznání za rok 2020 o jeden měsíc na termíny 3. května a 1. června 2021. Termín 1. července se zatím nemění.

Vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) z Evropské unie (dále jen „EU“) nebylo jednoduché a jedním z důsledků je, že se Spojené království stalo od 1. 1. 2021 z pohledu daní tzv. třetí zemí.

V případě daně z příjmů fyzických osob, které jsou rezidenty Spojeného království a nejméně 90 % svých celkových příjmů získávají ze zdrojů v České republice, je hlavní změnou, že si od roku 2021 nebudou moci uplatnit odečitatelné položky, některé slevy na dani z příjmů či daňové zvýhodnění na děti. Po brexitu si budou moci uplatnit pouze základní slevu na poplatníka a slevu na studenta.

U právnických osob skončí brexitem zejména možnost některých druhů osvobození od daně z příjmů z titulu výplaty podílu na zisku, licenčních poplatků nebo úroků od české společnosti do Spojeného království. Jejich zdaňování se bude řídit už jen smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

Z pohledu DPH se Spojené království stalo rovněž od 1. 1. 2021 třetí zemí, a proto se na něj již nevztahují harmonizované unijní předpisy. Výjimkou jsou obchody se zbožím (nikoli však s poskytováním služeb) mezi EU a Severním Irskem. Zde se i nadále budou uplatňovat pravidla platná pro členské státy EU.

Na dodání zboží mezi ČR a Spojeným královstvím se po brexitu budou vztahovat pravidla pro dovoz a vývoz zboží, jak je dnes známe při obchodování např. s Ruskem, Čínou nebo Švýcarskem. Vývoz a dovoz zboží ze/do Spojeného království bude podléhat celnímu dohledu v souladu s pravidly celního kodexu EU.

Odpadnou také některé zjednodušené postupy pro dodávky v rámci EU, například při dodání zboží formou třístranného obchodu, při zasílání zboží nebo při přemístění zboží v režimu skladu (tzv. call off stock).

Vykáže-li poplatník v daňovém přiznání k dani z příjmů daňovou ztrátu, pak si může o tuto ztrátu postupně snižovat základ daně v následujících až pěti zdaňovacích obdobích a nově i zpětně za dvě zdaňovací období bezprostředně předcházející. Nově se také toho práva může vzdát.

Ztrátu vyměřenou např. za rok 2020 lze použít ke snížení základů daně za roky 2021, 2022, 2023, 2024 a 2025. Případně ji lze uplatnit zpětně za roky 2019 a 2018, zde ovšem maximálně 30 mil Kč.

Současně je třeba mít na paměti, že vyměřená ztráta prodlužuje tříletou lhůtu pro vyměření daně, která se počítá od termínu pro podání daňového přiznání. Po uplynutí této lhůty už nemůže správce daně daň dodatečně vyměřit a poplatník už nemůže podat dodatečné daňové přiznání. Je-li však v daňovém přiznání vykázána ztráta, potom se tříletá lhůta počítá od termínu pro podání daňového přiznání za poslední rok, kdy se ztráta může použít.

Například daňová ztráta za rok 2020 může být uplatněna nejpozději v přiznání za rok 2025, tudíž lhůta pro vyměření daně za všechny uváděné roky 2020 – 2025 skončí až v roce 2029. To platí bez ohledu na to, zda vůbec nebo kdy bude ztráta z roku 2020 uplatněna. V případě zpětného použití ztráty je zákon mírnější, neboť se lhůta pro stanovení daně prodlouží do roku 2029 jen pro rok (2018 nebo 2019), v němž se ztráta z roku 2020 ke snížení základu daně skutečně použila.

V řadě případů vznikne poplatníkům daňová ztráta, která je nevýznamná nebo se opakuje a za některé roky by se nestačila použít. Za tím účelem se poplatníkům nově umožňuje se práva na uplatnění ztráty se pro následující období vzdát. Jestliže v našem příkladu ztráty uvedené v daňovém přiznání za rok 2020 poplatník tuto novou možnost využije a práva na využití ztráty se vzdá, potom se lhůta pro stanovení daně roku 2020 zkrátí o pět let a skončí nikoliv v roce 2029, nýbrž v roce 2024.

Vzdát se práva na uplatnění daňové ztráty je možné nejpozději v termínu pro podání daňového přiznání s vykázanou ztrátou. Pozor, neplatí zde pětidenní tolerance k podání přiznání a jedná se o úkon, který nelze vzít zpět.

Novela zákona o daních z příjmů účinná od 1. 1. 2021 reagovala na pandemii Covid 19 třemi zásadními změnami daňového odpisování – zvýšením hranice vymezující hmotný movitý majetek, zavedením mimořádných odpisů a zrušením daňového odpisování nehmotného majetku.

Hranice, od které se samostatné hmotné movité věci musí daňově odepisovat, se zvyšuje ze 40.000 Kč na 80.000 Kč. Stejná hranice platí i pro technické zhodnocení hmotného majetku. Poplatníci, kteří vedou účetnictví a limit pro vymezení dlouhodobého movitého hmotného majetku budou mít nižší, si jako daňový náklad uplatní účetní odpisy. Na hmotný movitý majetek a technické zhodnocení zařazené v roce 2020 se nová úprava může použít zpětně již od 1. 1. 2020.

Hmotný majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině a pořízený v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 se může odepisovat formou mimořádných odpisů. Majetek v první odpisové skupině se odepisuje rovnoměrně 12 měsíců. Majetek v druhé odpisové skupině se odepisuje 24 měsíců, přitom prvních 12 měsíců se rovnoměrně odepíše 60 % vstupní ceny a dalších 12 měsíců zbytek. Mimořádné odpisy lze uplatnit pouze u prvního odpisovatele. Technické zhodnocení majetku, u kterého se použije mimořádný odpis, se odepisuje samostatně dle odpisové skupiny zhodnoceného majetku. Poplatník se může rozhodnout, zda mimořádné odpisy použije anebo zůstane u běžných odpisových sazeb.

Novela zákona zrušila daňové odpisování nehmotného majetku. Výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku si tak poplatníci, kteří nevedou účetnictví, uplatní jednorázově a ti, kdo účetnictví vedou, uplatní účetní odpisy. Tento postup může poplatník použít již u majetku zařazeného v roce 2020. Nehmotný majetek zařazený dříve se bude odpisovat podle původních pravidel. To platí i pro technické zhodnocení na tomto majetku, i když bylo dokončeno v roce 2020 a později.

S prvním dnem letošního roku vstoupila v účinnost koncepční změna zákoníku práce v oblasti dovolené. Jednotkou dovolené bude nově namísto dne pouze hodina. Kromě jiného se tím má dosáhnout spravedlivějšího čerpání dovolené u zaměstnanců s různě rozvrženými směnami.

Základním druhem dovolené je dovolená za kalendářní rok. Vznik nároku je podmíněn trváním pracovního poměru po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby. Zjišťuje se jako násobek stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby a výměry dovolené. Při základní výměře dovolené 4 týdny má tak zaměstnanec s týdenní pracovní dobou 40 hodin nárok na 160 hodin dovolené a zaměstnanec s týdenní pracovní dobou 30 hodin má nárok na 120 hodin dovolené.

Zaměstnanec, jehož pracovní poměr trval alespoň 4 týdny, ale méně než 52 týdnů, nebo část roku měl plný 40hodinový úvazek a zbylou část roku zkrácený např. 30hodinový úvazek má nárok na poměrnou část dovolené. Počet hodin dovolené se potom vypočte pro každý typ úvazku poměrně podle doby trvání v týdnech. Například při 10 týdnech odpracované stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin a základní výměře dovolené 4 týdny má zaměstnanec nárok na 10/52 z 40 hodin x 4 týdny = 30,77 hodin dovolené. Kdyby dalších 15 týdnů měl pouze 30hodinový úvazek, potom by se nárok na dovolenou zvýšil o 15/52 z 30 hodin x 4 týdny = 34,62 hodin, tj. celkem 65,39 hodin dovolené.

Za pozitivní lze považovat i novou možnost převodu nevyčerpané dovolené do následujícího roku, a to na základě písemné žádosti zaměstnance a za podmínky, že v daném roce vyčerpal alespoň 4 týdny dovolené. Reálně to bude využitelné u zaměstnavatelů, kteří poskytují zaměstnancům vyšší než čtyřtýdenní zákonnou výměru dovolené. Dovolená může být nově čerpána i v době kratší než jedna směna, vždy ale v rozsahu nejméně poloviny směny. I s takovým čerpáním dovolené musí zaměstnanec souhlasit.

Bližší informace či právní konzultace v oblasti pracovního práva poskytne asociovaná advokátní kancelář KODAP legal, s.r.o.