Vážení klienti a čtenáři, elektronizace prostupuje našimi životy tak rychle, že už si ani neumíme představit, jak se nám žilo bez ní. Jdeme jí naproti i v daních. Zlepšení služeb daňové správy slibuje rozšíření funkcí daňové informační schránky, kde si např. snadno dohledáme nejenom své nedoplatky, ale i své přeplatky. Zjednodušení přinese řadě plátců jediné správní místo pro přeshraniční elektronické obchodování bez nutnosti registrovat se v jednotlivých členských státech EU. Věnujeme se i kryptoměnám, které v jiné než elektronické podobě neexistují a které si zaslouží pozornost zejména kvůli dani z příjmů. Naší pozornosti neušla ani propracovanější evidence skutečných majitelů obchodních korporací. Co se zatím elektronizaci vyhýbá, je prokazování uskutečněné přeshraniční přepravy zboží. To se zatím bez „papírů“ neobejde.

Vážení klienti a čtenáři, přeji vám pěkný zbytek léta a hlavně covidu prostý podzim, zimu, jaro…

Vlastimil Sojka

Obsah čísla 2/2021

1. Nová daňová informační schránka přináší nové možnosti
2. Přeprava zboží do EU se musí řádně prokázat
3. Nová pravidla pro DPH u elektronického obchodování
4. Kryptoměny a daň z příjmů
5. Evidence skutečných majitelů právnických osob
6. Připravujeme

V souladu s novelou daňového řádu rozšířila Finanční správa ČR stávající daňové informační schránky (DIS) o řadu nových funkcí. Zatímco „staré“ DIS slouží především jako nástroj k získání informací o stavu osobních daňových účtů, nové daňové informační schránky (tzv. DIS+) umožňují aktivní komunikaci se správcem daně. Stávající DIS jsou i nadále funkční, jejich provoz však bude ukončen k 28. 2. 2022.

Pro aktivaci DIS+ je nutné se přihlásit do informačního systému daňových informačních schránek (IS DIS) pomocí tzv. e-identity, datovou schránkou nebo pomocí přístupových údajů přidělených Finanční správou ČR. O přístupové údaje lze požádat na portálu MOJE DANĚ a následně je po prokázání totožnosti vyzvednout na kterémkoliv stálém územním pracovišti Finanční správy.

Nové DIS+ umožňují podávat jakékoliv daňové přiznání nebo jiné podání adresované správci daně, umožňují také nahlížet do osobních daňových účtů nebo do veřejné části spisů vedených správcem daně. Výhodou DIS+ je také možnost nastavit si v tzv. osobním kalendáři upozornění na blížící se termín pro podání přiznání nebo pro zaplacení daně.

Mimo to došlo ke zjednodušení postupu při udělení přístupu do DIS+ další osobě. Zatímco u původních DIS bylo nutné k přidělení přístupu doručit příslušnému správci daně udělenou plnou moc, v DIS+ se schválení a nastavení příslušného oprávnění správcem daně nevyžaduje. Oprávnění a nastavení jeho rozsahu si nastaví uživatel DIS+ sám, a to od plného rozsahu k provádění všech operací včetně odesílání písemností až po pouhé prohlížení vybraných údajů.

Popis funkcionalit DIS+ je dostupný na www.mojedane.cz a na www.financnisprava.cz

Dodání zboží do jiného členského státu EU plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě je osvobozeno od DPH. S tím souvisí i způsob prokazování, že zboží bylo skutečně do jiného členského státu dopraveno.

Při přepravě, kterou zajistí prodávající jím najatým přepravcem, by měl mít dodavatel k dispozici dva důkazní prostředky vydané dvěma nezávislými subjekty. Prvním z nich je přepravce (spediční společnost) a jím podepsané dokumenty jako jsou doklad od přepravce nebo nákladní list CMR, náložní list, faktura za leteckou přepravu, faktura od dopravce zboží, PPL, CZ pošty. Dalšími subjekty pak mohou být banka a doklad o zaplacení přepravy, pojišťovna a pojistná smlouva s prodávajícím nebo notář, celní úřad či veterinární správa a jimi vydané úřední dokumenty.

Jestliže přepravu zajistí kupující svým smluvním přepravcem, potom by měl mít prodávající ještě důkaz navíc, a to pořizovatelem poskytnuté písemné potvrzení, ve kterém bude uvedeno, že zboží skutečně obdržel, identifikace pořizovatele, dodávky, osoby, která zboží převzala, a dále datum a místo ukončení přepravy zboží. Prodávající by měl potvrzení obdržet nejpozději 10. den od dodávky, přesto i později získané potvrzení splní svůj účel.

Bude-li přeprava zajištěna vlastním dopravním prostředkem prodávajícího, pak si nebude moci dodavatel předepsané dokumenty v plném rozsahu opatřit a bude nutné, aby měl k dispozici náhradní důkazy, které správce daně přijme („čím více, tím lépe“). Může to být například potvrzení přejímky zboží pořizovatelem, fotodokumentace z přejímky zboží s datem přejímky, SPZ a kniha jízd k automobilu, kterým bylo zboží převáženo, cestovní příkaz a vyúčtování pracovní cesty zaměstnance, jenž zboží převážel, výpis z GPS, doklady o tankování pohonných hmot mimo ČR nebo zaplacené mýto na území mimo ČR.

Bude-li přeprava zajištěna vlastním dopravním prostředkem kupujícího, je situace ještě složitější. Zde je nezbytná alespoň identifikace řidiče, který zboží odváží, SPZ automobilu, případně prohlášení kupujícího, že zboží v EU převzal a prohlášení řidiče, že zboží odváží do EU.

Pokud má plátce zájem, aby bylo prokazování dodání do jiného členského státu před správcem daně bezproblémové, potom významně přispěje zajištění auditní stopy neboli propojení dodávek do jiného členského státu s účetními doklady a s úhradami za přepravu.

Od 1. července 2021 by i u nás měla platit nová pravidla EU pro elektronické obchodování (tzv. e-commerce), týkající se odvodu DPH u přeshraničního prodeje zboží a přeshraničního poskytování služeb konečným zákazníkům (B2C). V Parlamentu ČR je příslušný zákon před schválením.

V zájmu zjednodušení se zavádí jedno správní místo, tzv. One Stop Shop (OSS), umožňující odvod DPH do jednotlivých členských států EU přes jediný portál, v ČR spravovaný Územním pracovištěm finančního úřadu Brno 1 bez povinnosti registrace k DPH v jednotlivých členských státech.

Změna se dotkne hlavně e-shopů, které prodávají a odesílají zboží do dalších členských států EU koncovým spotřebitelům (dříve zasílání zboží). Pokud celkový objem těchto plnění překročil v součtu ve všech státech v minulém nebo v současném kalendářním roce 10 000 EUR, musí být DPH odvedena ve státě spotřeby. V takovém případě se plátce může buď zaregistrovat k DPH v jednotlivých státech EU a podávat zde přiznání k DPH, nebo využije nově zřízené správní místo v Brně a DPH přizná jedním hlášením a jednou platbou za všechny země.

Novela zákona také ruší osvobození od DPH u dovozu zboží v hodnotě nepřesahující 22 EUR, neboli DPH nově podléhá veškerý dovoz ze zemí mimo EU, samozřejmě s výjimkou dovozu zboží osvobozeného od daně z jiného důvodu, jako je např. humanitární pomoc. Zboží s hodnotou nepřesahující 150 EUR zůstává i nadále osvobozeno od cla.

Nová pravidla se vztahují i na digitální platformy a provozovatele elektronických rozhraní (tzv. tržišť), která usnadňují dodání zboží nebo prodej služeb na dálku. Pokud prodej uskutečňuje osoba, která nemá sídlo ani provozovnu v EU, stává se provozovatel elektronického rozhraní tzv. „domnělým dodavatelem“ zboží, a musí proto DPH přiznat, jako by sám byl prodejcem daného zboží.

Služby v oblasti přeshraničního DPH poskytuje speciální pracoviště KODAP.

Kryptoměny – pro někoho velká neznámá, pro jiného každodenní chleba. Vedle nejznámějšího bitcoinu existují dnes již stovky, ne-li tisíce kryptoměn a obchodování s nimi může přinést velmi zajímavé zisky, které je ovšem třeba zdanit.

Kryptoměnu lze získat těžbou nebo jejím nákupem. Těžba je soustavná činnost, při níž se pomocí poměrně drahých počítačů a programů rozlouskne jakási šifra, čímž se kryptoměna „narodí“ a stane se produktem, který je možno prodat. Těžbu kryptoměn je tak možné považovat za výrobní podnikatelskou činnost, čemuž odpovídá i režim zdanění jako příjmů ze samostatné výdělečné činnosti (z podnikání). To s sebou nese související povinnost odvodů zdravotního a sociálního pojištění. A protože zisky z prodeje kryptoměny mohou být vysoké, může i daň a související odvody dosahovat astronomických částek.

V případě, že fyzická osoba získá kryptoměnu nákupem, tj. nakoupí již vytěženou kryptoměnu, a následně jí prodá, potom se příjem z takového obchodu zpravidla nepovažuje za příjem z podnikání, nýbrž za tzv. ostatní příjem. Základem daně je zde rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, přičemž odpadá povinnost odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Na příjmy z prodeje kryptoměn se nevztahuje osvobození z důvodu jejich držení po určitou dobu, jako je tomu například u příjmů z prodeje nemovité věci, cenného papíru či podílu na obchodní korporaci. Neplatí pro ně ani osvobození z důvodu, že hodnota příjmu nepřesáhne částku 100 tis. Kč, což platí pro příjmy z prodeje cenných papírů.

Kryptoměny se totiž nepovažují za peníze ani za cenný papír, neboť nesplňují příslušné definiční znaky. Ministerstvo financí považuje kryptoměny (digitální měny) za specifický typ zásoby (komodity).

Pro účely zdanění se počítá základ daně jako rozdíl mezi prodejní cenou příslušné kryptoměny a cenou jejího pořízení, a to obdobně jako u zásob. Pokud se prodávají současně kryptoměny nakoupené za různé ceny, potom je možné určit jejich nákupní cenu buď oceňovací metodou FIFO, kdy se nejdříve „vyskladňují“ nejstarší kousky, nebo metodu váženého aritmetického průměru, kdy se průběžně jednotlivé pořizovací ceny průměrují.

Dne 1. 6. 2021 vstoupil v účinnost nový zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, který obsahuje nejen podrobnější úpravu týkající se zápisu skutečných majitelů, ale i přímé sankce za porušení zákonných povinností. Skutečnými majiteli právnických osob jsou vždy fyzické osoby zpravidla v postavení společníků či akcionářů v případě obchodních korporací nebo v postavení zakladatele, člena správní či dozorčí rady nebo ředitele v případě např. fundací nebo ústavů.

Důležitou novinkou je především to, že údaje zapisované do evidence jsou veřejné. Kdokoliv tak může na stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR (https://esm.justice.cz/ias/issm/rejstrik) nahlédnout, kdo je u dané společnosti zapsán jako skutečný majitel. Veřejně přístupné jsou ovšem jenom údaje základní, např. jméno a příjmení, datum narození, výše podílu, přičemž úplný přístup do evidence mají pouze určené osoby, jako jsou např. banky.

Určité usnadnění přináší povinným osobám nástroj automatického přenosu údajů o skutečném majiteli z obchodního rejstříku. To však bude platit jen v některých specifických případech. Např. u společnosti s ručením omezeným se jako skutečný majitel automaticky propíše společník – fyzická osoba s podílem vyšším než 25 %. U akciové společnosti se automaticky propisuje fyzická osoba, která je jediným akcionářem. Zbytečná administrativa tudíž odpadá vždy u jednočlenných společností, kde majitelem je fyzická osoba.

Další podstatnou změnou oproti dosavadní právní úpravě je zavedení přímých sankcí za nesplnění povinností stanovených novým zákonem, a to především při nezapsání žádného skutečného majitele do evidence. Právnické osobě či svěřenskému fondu může být uložena pokuta až do výše 500.000 Kč. Citelným následkem u obchodních korporací je i zákaz vyplacení nebo zpochybnění podílu na zisku nezapsanému skutečnému majiteli či vyloučení jeho hlasovacího práva na valné hromadě. Je proto vhodné průběžně evidenci skutečných majitelů kontrolovat a aktualizovat a k evidenci přistupovat stejně důsledně jako k obchodnímu rejstříku.

V případě zájmu o bližší informace či právní konzultace v oblasti evidence skutečných majitelů budeme rádi k dispozici prostřednictvím asociované advokátní kanceláře KODAP legal s.r.o.