Novelizované znění zákona o DPH přineslo změny i v případě opravných daňových dokladů.

Povinnou náležitostí opravného daňového dokladu je nově datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP). V běžných případech je to den, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně.

Dále má plátce povinnost opravný daňový doklad (stejně jako běžný daňový doklad) do 15 dnů od DUZP nejen vystavit, ale zároveň vynaložit úsilí („které po něm lze rozumně požadovat“) k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění (odeslat, předat osobně atp.).

Na tyto změny se váže určení zdaňovacího období, ve kterém má být oprava základu daně uvedena.

V případě zvýšení základu daně bude oprava základu daně uvedena jako samostatné zdanitelné plnění v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se tato oprava považuje za uskutečněnou – tedy kdy nastalo DUZP.

V případě snížení základu daně (a povinnosti plátce vystavit opravný daňový doklad, tj. dobropis), bude oprava základu daně uvedena jako samostatné zdanitelné plnění v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce vynaložil úsilí k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění (tzn. nemusí být nutně v tento den v dispozici příjemce plnění – tuto podmínku již zákon neobsahuje). Odeslání či předání dokladu bude muset být plátce schopen prokázat.

V případě, kdy plátce neopravuje základ daně, ale výši chybně vykázané daně, podmínka přijetí opravného daňového dokladu příjemcem plnění (v případě snížení daně), zůstala i po novele zachována.

Souběh vícero pracovních smluv nebo pracovní smlouvy a dohody o provedení práce (DPP) či dohody o pracovní činnosti (DPČ) jednoho zaměstnance u jednoho zaměstnavatele, je stále předmětem řady otázek.

Obecně platí, že zákoník práce souběh pracovních smluv, DPP či DPČ u jednoho zaměstnavatele výslovně nezakazuje. Existují však pravidla a podmínky, které je nutné v těchto případech dodržet.

Především je nezbytné, aby zaměstnanec nevykonával u zaměstnavatele na základě více pracovních smluv, DPP či DPČ stejný či jen obdobný druh práce. Tím, že by zaměstnanec vykonával stejnou práci na základě pracovní smlouvy a např. DPP, by totiž mohla být porušována a obcházena právní úprava týkající se pracovní doby, práce přesčas nebo doby odpočinku, což by odporovalo zákoníku práce.

Zaměstnanec tak může na základě pracovní smlouvy a dohody, či dvou pracovních smluv, pracovat v souběhu jako personalista a současně jako účetní, nikoliv však jako personalista a vedoucí personálního oddělení, kdy tyto dvě pracovní náplně budou s velkou pravděpodobností velmi obdobné. Aby byl souběh pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele akceptovatelný, musí být se zaměstnancem sjednán u každého pracovněprávního vztahu jiný druh práce a tedy i jiná pracovní náplň. Pokud je tato podmínka splněna, pohlíží se na každý pracovněprávní vztah zaměstnance u jednoho zaměstnavatele samostatně, včetně pracovní doby, mzdy nebo dovolené.

Kontrolní orgány přitom nezkoumají jen formální ujednání o pracovní náplni sjednané v pracovní smlouvě či dohodě, ale také to, co skutečně zaměstnanec dělá. Zaměstnavatel, který se zaměstnancem sjednal v rámci pracovní smlouvy a dohody dva různé druhy práce, ale ve skutečnosti mu přiděluje v obou případech práci totožnou, obchází zákoník práce, za což může být inspektorátem práce sankcionován. Zaměstnavatelé by tedy měli dbát i na to, aby zaměstnanec vedle sjednání rozdílného druhu práce v pracovní smlouvě a dohodě tyto rozdílné práce taktéž fakticky vykonával.

V případě zájmu o bližší informace či právní konzultace v oblasti pracovního práva Vám rádi budeme k dispozici prostřednictvím asociované advokátní kanceláře KODAP legal s.r.o.

V praxi se zaměstnavatelé mohou setkat i s tím, že ve vztahu k zaměstnanci je zahájeno insolvenční řízení, a to ať již na základě dlužnického návrhu nebo návrhu věřitele. S tímto okamžikem jsou pak spojeny některé povinnosti zaměstnavatele v oblasti výplaty mzdy, jejichž nedodržení se může negativně odrazit v majetkové sféře zaměstnavatele a je tedy vhodné jim věnovat náležitou pozornost.

Je třeba rozlišovat případy, kdy je zahájeno insolvenční řízení se zaměstnancem a zároveň u něj jsou prováděny srážky ze mzdy, a kdy tyto srážky v souběhu s insolvenčním řízením prováděny nejsou. Nejprve se budeme věnovat situaci, kdy je zahájeno insolvenční řízení a srážky ze mzdy nejsou ve vztahu k zaměstnanci prováděny.

Od zahájení insolvenčního řízení (podání insolvenčního návrhu) do zjištění úpadku zaměstnance je zaměstnavatel povinen vyplácet mzdu přímo zaměstnanci, pokud nebylo vydáno předběžné opatření, kterým se zaměstnavateli stanovuje povinnost poukazovat mzdu předběžnému správci, nebo neprobíhá exekuce srážkami ze mzdy (viz níže). Od zjištění úpadku a prohlášení konkursu je pak třeba vyplácet mzdu jakožto součást majetkové podstaty již insolvenčnímu správci. Pokud se bude úpadek zaměstnance řešit oddlužením – splátkovým kalendářem – měla by být zaměstnavateli soudem stanovena povinnost k poukazování příslušné částky na účet insolvenčního správce, o čemž by měl být zaměstnavatel informován. Pokud by zaměstnavatel vyplatil mzdu zaměstnanci, byť tak měl učinit ve prospěch insolvenčního správce, může se insolvenční správce domáhat na zaměstnavateli doplacení.

Byla-li by proti zaměstnanci zároveň vedena exekuce srážkami ze mzdy, již od okamžiku zahájení insolvenčního řízení by měl zaměstnavatel sráženou část deponovat u sebe a nevyplácet exekutorovi, potažmo oprávněnému. V návaznosti na výsledek insolvenčního řízení je zaměstnavatel následně povinen částku vyplatit buď exekutorovi (oprávněnému), insolvenčnímu správci, případně zaměstnanci.

Na základě výše uvedeného tak lze doporučit u zaměstnanců vést kontrolu nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, zda proti nim není vedeno insolvenční řízení, popř. v jaké fázi se takové řízení nachází, aby měl zaměstnavatel povědomí o své povinnosti k výplatě mzdy příslušné osobě. Sledování insolvence je možné zajistit i u externích společností, které se tímto zabývají a které elektronicky zasílají zprávy o jakýchkoliv změnách v insolvenčním rejstříku týkajících se sledované osoby.

V případě zájmu o bližší informace či právní konzultace Vám budeme rádi k dispozici prostřednictvím asociované advokátní kanceláře KODAP legal s.r.o.

Daňová kontrola je jedním z největších zdrojů stresu podnikatelů. Pracuji v účetní a poradenské firmě, která vede účetnictví více než tisíci firem a se zájmem sleduji, jak se rok za rokem situace mění. Vztah mezi podnikateli a daňovou správou je totiž plný mýtů a stereotypů, pěstovaných zejména mediální touhou po senzacích, ale i samotnými daňovými poplatníky. Množství pověr má kořeny ještě v devadesátých letech, kdy byla situace docela jiná než nyní. Nejtradovanějším omylem je, že daňové kontroly hromadně a namátkově přepadávají nic netušící drobné poplatníky a snaží se je zadusit, přestože mají vše v pořádku.

Kontrol je stále méně

V červenci 2018 zveřejnila daňová správa pravidelnou zprávu o své činnosti, včetně statistiky o počtu daňových kontrol. Pokud si vydělíte počet subjektů počtem daňových kontrol, vyjdou vám zajímavá čísla. Kontrola DPH 1x za 80 let, kontrola daně z příjmů fyzických osob 1x za 450 let apod. To nevypadá jako administrativní šikana.

Statistika daňových kontrol finančních úřadů v roce 2017.

Běžné namátkové daňové kontroly jsou na vymření a přes stoupající počty úředníků v daňové správě klesá množství klasických kontrolorů. Naprostá většina kontrol je dnes reakcí na to, co finanční úřady zjistily při analýze dat z daňových přiznání a kontrolních hlášení DPH. Kontroly většinou ani není třeba zahajovat, a když už, probíhají cíleně, soustředí se jen na vybranou oblast. Neznamená to, že jdou vždy najisto. Datové analýzy často signalizuji podezření, která by zkušený ekonom rovnou vyloučil. Správci daně přesto z úřední povinnosti zbytečně zdržují dotazováním na věci, které jsou v naprostém pořádku. To ovšem většinou neprobíhá v rámci standardní kontroly, ale spíše na úrovni neformálního dotazování nebo tak zvaného „postupu k odstranění pochybností“, případně místního šetření či tzv. vyhledávací činnosti.

Mnoho daňových kontrol zahajuje správce daně na základě toho, co zjistil u jiných poplatníků. Nemusí jít přitom hned o podvodné řetězce. Finanční úřady zde jdou většinou po správné stopě a dohledávají chyby ve zdanění na základě toho, co již dříve zjistily ve vztazích mezi dodavateli a odběrateli.

Další kontroly jsou tematické. Daňová správa si vytipuje určitou rizikovou oblast a soustředí se na ni u skupiny podniků, kterých se to týká, obvykle větších. V poslední době to jsou například převodní ceny, investiční pobídky, náklady na výzkum a vývoj a náklady na reklamu.

Datové analýzy místo profesionálního úsudku

Daňových kontrol menších podnikatelů je tedy velmi málo. Čertovo kopýtko je ale zakopáno jinde. Ačkoli celkově počet standardních daňových kontrol setrvale klesá, neznamená to, že účetním a daňovým poradcům ubývá práce. Spíše naopak. Zavedení kontrolního hlášení a EET totiž zásadním způsobem zintenzivnilo komunikaci s finančními úřady. Kontrolní hlášení je jen statistikou, ekonomická postata za ní zůstává mnohdy skryta. A tak jsou účtárny bombardovány množstvím neformálních dotazů daňových úředníků, kteří se musejí vypořádat s nesrovnalostmi generovanými systémem. Přestože obvykle nejde o oficiální a termínované výzvy, zanedbávat takové požadavky není radno. Nezodpovězení znamená zvýšit riziko, že zájem finančního úřadu a jeho aktivita nabude mnohem nepříjemnější a náročnější podoby.

V tom také spočívá hlavní změna práce účetních a daňových poradců oproti devadesátým létům. Spíše než neustálé vysedávat s daňovými kontrolory dnes musíme pracovat na tom, aby od nás finančnímu úřadu odcházela co nejlépe zpracovaná data a abychom případné anomálie vysvětlili dříve, než se úředník zeptá sám. Zvyšuje to také nároky na naše klienty, protože je třeba mnohem více věcí udržovat v pořádku v průběhu roku, měsíc za měsícem. Vyčistit účetnictví jednou za rok dávno nestačí.

Několik set našich klientů provozuje čerpací stanice. Za poslední tři roky jsme se setkali se standardní namátkovou kontrolou jen ojediněle. Velmi často však řešíme otázky daňových úředníků na data zasílaná ze systémů. Horkou novinkou je dnes třeba porovnávání výstupů z EET s podávanými přiznáními k DPH. I zde jde většinou o falešný poplach, ale zaznamenali jsme již i správně cílené dotazy na věci, které byly skutečně vykázány nesprávně. Pomáhá nám také pravidelný měsíční reporting eurodata. Při jeho zpracování pro naše klienty se leccos zjistí. Včasná náprava pak omezuje škody a je výhodná pro všechny strany velké hry o státní příjmy

Spousta provozovatelů čerpacích stanic nabízí nejen v létě, ale i během celého roku možnost přivýdělku formou brigád. Tyto formy přivýdělku jsou zajímavé především pro studenty, důchodce a rodiče s malými dětmi. Nejčastěji jsou brigády uzavírány jako dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Podívejme se na výhodnost obou forem zaměstnání z hlediska zdanění a zdravotního a sociálního zabezpečení. Která forma zaměstnání je pro provozovatele čerpacích stanic a pro brigádníky výhodnější?

Dohoda o provedení práce

Pomocí dohody o provedení práce si provozovatel čerpací stanice může zajistit některé činnosti jednorázového charakteru a s brigádníkem je možné tuto dohodu uzavřít až na 300 hodin ročně. Horní výše odměny sice není nijak omezená, ale sociální a zdravotní pojištění zaměstnanec ani zaměstnavatel neplatí pouze z odměny do 10 tisíc Kč hrubého za měsíc. Takovéto příjmy může zaměstnanec mít i od vícero zaměstnavatelů. Pokud by odměna byla vyšší než 10 tisíc Kč měsíčně, odvádí se z celé této odměny zdravotní i sociální pojištění tak, jako u běžného pracovního poměru. Zároveň je zaměstnavatel povinen podat přihlášku k pojištění zpětně za měsíc ve kterém vznikla účast na pojištění. Pokud by zaměstnanec sepsal s jedním zaměstnavatelem více dohod současně, odměny se pro tyto účely sčítají.

Dohoda o pracovní činnosti

Dohody o pracovní činnosti je vhodné uzavírat, pokud předpokládaný rozsah bude vyšší než 300 hodin za rok a zároveň lze tyto dohody uzavřít maximálně v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Z pohledu pojistného na zdravotní a sociální pojištění se však dohoda o pracovní činnosti jeví méně výhodná. Dohoda o pracovní činnosti totiž zakládá účast na nemocenském a na sociálním pojištění, pokud hrubý měsíční výdělek přesáhne částku 2.999 Kč.

Jak na zdanění odměn plynoucích z dohody o provedení práce a z dohody o pracovní činnosti

Příjmy plynoucí z obou dohod se zdaňují srážkovou nebo zálohovou daní. Pokud brigádník u svého zaměstnavatele podepsal Prohlášení poplatníka k dani, jsou příjmy zdaněny vždy zálohovou daní, výše odměny není pro tyto účely rozhodující. Výhodné je to, že u nižších odměn nevznikne žádná daň z příjmu, proto že ji pokryje základní sleva na poplatníka nebo další případné slevy, například na studenta. Zálohové dani dále bude podléhat příjem plynoucí z dohody o provedení práce, jehož výše bude více než 10 tis. Kč za měsíc i v případě, že brigádník Prohlášení poplatníka k dani nepodepíše. Pro dohodu o pracovní činnosti činí od 1.5.2019 tento limit 3 tis. Kč. Pokud nebylo podepsáno Prohlášení poplatníka k dani a odměny nepřesáhly tyto stanovené měsíční limity, podléhají tyto příjmy srážkové dani. Zálohová i srážková daň činí 15 %. Zaměstnanec má však možnost odvedenou srážkovou daň uvést ve svém daňovém přiznání a je možné tuto sraženou daň získat zpět. Podání přiznání lze rozhodně doporučit tehdy, pokud zaměstnání trvalo jen po část roku, a tudíž nebyla uplatněna sleva na poplatníka v celé roční výši 24.840 Kč. V takové situaci vznikne přeplatek, který bude poplatníkovi při splnění podmínek správcem daně vyplacen. Po skončení roku si pro tyto účely zaměstnanec od zaměstnavatele vyžádá Potvrzení o zdanitelných příjmech.

Jak správně sepsat dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti

Podmínky pro uzavření dohody o provedení práce i dohody o pracovní činnosti jsou vymezeny v zákoníku práce a musí mít písemnou formu. Na webových stránkách mujpersonal.cz naleznete mimo jiné i různé vzory dohod o provedení práce i dohod o pracovní činnosti. Jsou zde k dispozici i různé varianty těchto dohod ve kterých jsou sjednána další dobrovolná ustanovení, například nárok na cestovní náhrady. Přístup na mujpersonal.cz je pro klienty využívající systém edtas, který je určený pro čerpací stanice, bezplatný.