Nový projekt známý pod názvem „Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů“ (JMHZ) začne platit již od 1. ledna 2026. Jeho cílem je odstranit velké množství formulářů, které dnes musí zaměstnavatelé podávat na různé úřady, a nahradit je jediným souhrnným měsíčním hlášením. Za tím účelem schválila vláda letos v září prováděcí nařízení, ve kterém se konkretizuje zejména rozsah a struktura hlášených údajů a rovněž technické požadavky související s podáním měsíčního hlášení.

Ačkoliv bude příslušná legislativa účinná již od 1. ledna, ostrý start čeká zaměstnavatele až v dubnu. První čtvrtletí bude mít charakter přechodného období. V něm se již nebude podávat například současný „Přehled o výši pojistného“ ani letos zavedené výkazy k dohodám o provedení práce. Na druhou stranu se ale v přechodném období bude muset podávat například evidenční list důchodového pojištění (ELDP) za zaměstnance, kteří v tomto období ukončili pracovní poměr, nebo „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“, pokud během přechodného období zaměstnanec nastoupil, skončil nebo došlo k nějaké jiné změně.

K rozjezdu nového systému se budou muset všichni zaměstnavatelé do 15. dubna jednorázově registrovat a také přihlásit své zaměstnance, jimž budou přidělena nová identifikační čísla. Přihlášeni musí být všichni zaměstnanci bez ohledu na to, zda jsou účastni pojištění, či nikoliv. Tato povinnost se tudíž vztahuje i na dohody o pracovní činnosti s příjmem pod 4 500 Kč i na všechna zaměstnání malého rozsahu, např. z titulu výkonu funkce statutárů nebo členů orgánů společností nebo jiných organizací s odměnou nižší než 4 500 Kč měsíčně, nebo na další formy zaměstnání, která se dosud na ČSSZ nehlásila.

Jednotné hlášení za daný měsíc se bude podávat od 1. do 20. dne následujícího měsíce počínaje hlášením za duben. Za období leden až březen se budou muset hlášení podat zpětně za každý měsíc zvlášť, a to v období od 1. dubna do 30. června. Hlášení má souhrnnou část zahrnující údaje o zaměstnavateli, pojistnou část s údaji o souhrnné výši sociálního pojištění a část obsahující údaje k jednotlivým zaměstnancům a zaměstnáním.

Poslanecká sněmovna v září 2025 schválila pozměňovací návrh Senátu, který opět mění pravidla pro zdanění příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů a podílů ve společnostech.

Konkrétně se zrušil téměř dva roky platný limit 40 mil. Kč, do jehož výše byly příjmy z prodeje cenných papírů a podílů ve společnostech osvobozeny od daně z příjmů, jestliže současně splňovaly časový test a nebyly součástí obchodního majetku poplatníka v rámci jeho podnikatelské činnosti. Příjmy nad tento limit se zahrnuly do základu daně a podléhaly zdanění.

Tento limit byl dlouhodobě kritizován odbornou veřejností, investory a majiteli podniků jako příliš restriktivní a komplikující například prodeje větších podílů ve společnostech. Argumentovali zejména tím, že snižoval atraktivitu dlouhodobých investic a zhoršoval konkurenceschopnost českého prostředí ve srovnání se zahraničím. Zrušení limitu má přinést zjednodušení pravidel a větší podporu investičního prostředí.

Od ledna 2026 se tak vracíme k původní úpravě zdanění. Po splnění časového testu – 3 roky u akcií a cenných papírů a 5 let u podílů ve společnostech – budou tyto příjmy zcela osvobozeny od daně bez ohledu na jejich výši. Limit 40 mil. Kč zůstane zachován pouze u příjmů z prodeje kryptoaktiv.

Novela neobsahuje žádná přechodná ustanovení. V praxi to znamená, že příjmy z prodeje cenných papírů a podílů nad 40 mil. Kč, které fyzické osoby obdrží ještě v roce 2025, budou zdaněny podle současné právní úpravy, kdežto tytéž příjmy přijaté až v roce 2026 budou od daně plně osvobozeny. Je zřejmé, že u prodejů na přelomu let 2025 a 2026 může sjednané datum splatnosti a den skutečné úhrady ceny výrazně ovlivnit výši daně z příjmů.

Generální finanční ředitelství (GFŘ) připravuje rozsáhlý materiál k uplatňování DPH při prodeji nemovitých věcí. Nová metodika by měla nahradit aktuálně platnou informaci GFŘ, která platí od roku 2016. Cílem je vysvětlit nové postupy platné od 1. července 2025 a poskytnout výklad GFŘ k ustanovením, kde je zákon nejednoznačný.

Jedním z nich je vymezení stavebních pozemků. Novela zákona totiž stanovila, že za stavební pozemek se nebude považovat pozemek, na kterém není možné umístit stavbu nebo je to vysoce nepravděpodobné. V tuto chvíli nevíme, zda se GFŘ přikloní ke stanovení alespoň základních kritérií k posouzení charakteru pozemku, nebo zda dá přednost individuálnímu posouzení každého jednotlivého pozemku.

Dalším nejednoznačným pojmem je tzv. podstatná změna dokončené nemovité věci, kterou zákon vymezuje splněním hodnotového a věcného kritéria. Hodnotové kritérium stanoví, že stavební úpravy musí dosáhnout alespoň 30 % prodejní ceny nemovitosti, zatímco věcné kritérium vyžaduje změnu využití nebo podmínek obývání stavby. Dříve uplatňovaná podmínka kolaudačního souhlasu již nebude pravděpodobně stěžejní, stejně jako přímá vazba na konkrétní druhy stavebních zásahů, jako jsou přístavby či nadstavby.

Dále očekáváme, že metodika poskytne výklad k jednoznačnému určení, zda se jedná o dodání pozemku, nebo o dodání pozemku se stavbou. V praxi se například objevují případy převodu pozemku, na němž se nacházejí základy budoucí stavby, nebo naopak pozemku se stavbou určenou k demolici, a z pohledu DPH tak není jasné, zda se převádí pouze pozemek nebo už/ještě pozemek se stavbou.

K datu redakční uzávěrku nebyla nová metodika stále zveřejněna.

Fotovoltaické elektrárny (FVE) dnes patří k běžným investicím podnikatelů, kteří chtějí snižovat náklady na energie vlastní výrobou elektřiny. Podle zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů se na vyrobenou elektřinu vztahuje daň z elektřiny, ledaže jsou splněny podmínky pro osvobození. Správu této daně vykonávají celní orgány.

V případě, že výkon FVE přesahuje 50 kW nebo je elektřina dodána jiné osobě (s výjimkou tzv. sdílené elektřiny), vzniká povinnost registrovat se k dani z elektřiny a tuto daň měsíčně přiznávat a odvádět prostřednictvím příslušného celního úřadu. Podat přiznání a uhradit daň je nutné provést do 25. dne následujícího měsíce. Základem daně je množství elektřiny v MWh a sazba daně činí 28,30 Kč/MWh. Přiznání se podává elektronicky. Zároveň je nutné se k dani zaregistrovat u místně příslušného celního úřadu prostřednictvím formuláře dostupného na webu Celní správy ČR.

Vedle daňových povinností je třeba plnit i povinnosti podle energetického zákona č. 458/2000 Sb. Tou základní je získání licence na výrobu elektřiny, která se vyžaduje u všech FVE s instalovaným výkonem nad 100 kW připojených k distribuční nebo přenosové soustavě, a to bez ohledu na to, zda elektřina slouží pro podnikání či pro vlastní spotřebu. Žádost o licenci se podává na Energetický regulační úřad (ERÚ).

Při plánování nebo provozu fotovoltaické elektrárny je proto důležité počítat nejen s technickými a ekonomickými aspekty projektu, ale také se souvisejícími daňovými a licenčními povinnostmi. Registrace k dani z elektřiny i pořízení licence by měly být vyřízeny ještě před uvedením FVE do provozu. Správně připravený postup eliminuje riziko sankcí a zjednoduší komunikaci s orgány státní správy. Vyplatí se proto vše konzultovat s příslušnými odborníky – daňovými poradci, energetiky a někdy i právníky.

Právnické osoby a svěřenské fondy mají podle zákona povinnost zapisovat údaje o svých skutečných majitelích do evidence skutečných majitelů (ESM), která je zčásti veřejná. Nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu však stanovují, že dokud je evidence přístupná široké veřejnosti, nelze vynucovat tuto povinnost sankcemi. Podle soudu je totiž současný stav v rozporu s právem EU na ochranu soukromí a osobních údajů.

V praxi to znamená, že absence zápisu údajů do ESM nepředstavuje tzv. nesrovnalost. Soudy v souvislosti s tím nemohou zahajovat řízení ani ukládat sankce. Nemůže se uplatnit ani zákonné omezení hlasovacích práv na valné hromadě. Nejvyšší soud jasně potvrdil, že pokud česká právní úprava odporuje závěrům Soudního dvora EU a vede k nepřípustnému zásahu do základních práv, musí soudy od jejího uplatnění upustit.

Dopady do praxe jsou zásadní. Právnické osoby nyní nepodléhají sankcím za nezapsání skutečného majitele a jejich práva na zisk či hlasování na valné hromadě společností nelze kvůli neúplnému zápisu v ESM omezovat. Tím však dochází k praktickému „zmrazení“ některých částí právní úpravy ESM, neboť klíčové mechanismy evidence nelze aktuálně uplatnit. Vzniká tak legislativní vakuum, které bude nutné vyplnit novelou zákona o ESM, a to s ohledem na povinnou harmonizaci s evropskou legislativou proti praní špinavých peněz (tzv. AML legislativa) do 27. července 2027.

Ministerstvo spravedlnosti v reakci na vzniklou situaci evidenci s účinností k 17. prosinci 2025 pro veřejnost uzavřelo, čímž by měl být tento palčivý problém prozatím vyřešen. Přístup budou mít jen vybrané osoby, např. státní instituce nebo povinné osoby dle předpisů proti praní špinavých peněz.

O dalším vývoji legislativy vás budeme průběžně informovat.