» Poslední šance využít programy Antivirus A a B

Pokud ještě zvažujete využití programů Antivirus (režim A a B) máte tuto možnost ji pouze do konce října 2020. Více…

» Zrušení daně z nabytí nemovitosti je schváleno

Dne 15. 9. 2020 po vrácení Senátem prošel podruhé Poslaneckou sněmovnou návrh na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Zrušení této daně bude platit se zpětnou účinností pro převody nemovitostí, u kterých lhůta pro podání daňového přiznání uplynula od 31. března 2020 včetně.Více…

» Dopady zvýšení vyhlašované průměrné mzdy pro rok 2021

V souvislosti s vyhlášením všeobecného vyměřovacího základu ve výši 34 766 Kč a přepočítacího koeficientu 1,0194 se zvyšuje průměrná mzda pro rok 2021 na částku 35 441 Kč.Více…

» Dočasné omezení osobních kontaktů mezi finančními úřady a veřejností

Z hygienických důvodů dochází od pondělí 12. 10. 2020 k omezení provozu podatelen finančních úřadů pouze na pondělí a středu od 8:00 do 13:00 hodin.Více…

» Sazby DPH u stravovacích služeb

Novela zákona o DPH z roku 2019 s odloženou účinností od 1. 5. 2020 přesunula stravovací služby z první snížené sazby daně 15 % do druhé snížené sazby 10 %, přitom dodání potravin zůstalo v 15% sazbě.Více…

» Sdílené pracovní místo

V červnu letošního roku byla schválena novela zákoníku práce, která vedle změny úpravy počítání dovolené, doručování či přechodu práv a povinností zakotvila s účinností od 1. 1. 2021 do českého práva sdílené pracovní místo.Více…

» Zpětné uplatnění daňové ztráty

Schválená novela zákona o daních z příjmů zahrnutá do tzv. koronavirového balíčku potvrdila předložený návrh, zavádějící novou možnost uplatnit daňovou ztrátu ve dvou obdobích předcházejících vzniku daňové ztráty.Více…

Tak zase přituhuje… Včerejší vládní opatření proti dalšímu šíření koronaviru opět zasáhnou také provozovatele čerpacích stanic. Jedním z přímých dopadů je opětovné zavření restaurací, které jsou na mnoha čerpacích stanicích provozovány. Vláda prozatím neoznámila, jaké kompezace zasažení podnikatelé dostanou, avšak slíbené je mají. V dnešním díle magazínu se tedy dočtete o daňových novinkách za poslední čtvrtletí a o případných aktualitách vás budeme opět informovat.

Mnoho sil přeje

Vaše eurodata

Pokud ještě zvažujete využití programů Antivirus (režim A a B) máte tuto možnost ji pouze do konce října 2020. Připomeňme, že podstatou programu ANTIVIRUS v režimu A a B je poskytnutí příspěvku na náhrady mezd, které zaměstnavatel vyplatil těm zaměstnancům, kteří v důsledku přijímaných opatření vlády nemohou z různých důvodů vykonávat práci. Jinými slovy stát poskytuje v programu Antivirus příspěvek pouze na částečnou úhradu náhrad mezd poskytovaných zaměstnancům po dobu, kdy v důsledku překážek v práci nevykonávají práci.

Dne 15. 9. 2020 po vrácení Senátem prošel podruhé Poslaneckou sněmovnou návrh na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Zrušení této daně bude platit se zpětnou účinností pro převody nemovitostí, u kterých lhůta pro podání daňového přiznání uplynula od 31. března 2020 včetně. Na tyto případy se doposud rovněž vztahoval generální pardon, na základě kterého byly prominuty sankce spojené s pozdním podáním a platbou daně.

Výše uvedené prakticky znamená, že pokud byl vklad do katastru nemovitostí proveden v listopadu 2019, skončila lhůta pro podání přiznání a úhradu daně dne 2. 3. 2020 a zrušení daně ani generální pardon na tento případ již nedopadají.

Pokud však došlo k provedení vkladu nemovité věci do katastru nemovitostí v prosinci 2019, byl posledním dnem lhůty pro podání přiznání 31. 3. 2020. Daň je v tomto případě zpětně zrušena a není nutné ji hradit.

V případě, kdy došlo k provedení vkladu nemovité věci do katastru nemovitostí v prosinci 2019 a poplatník do konce března 2020 přiznání podal a daň rovněž uhradil, může požádat o vrácení již uhrazené daně.

V souvislosti s vyhlášením všeobecného vyměřovacího základu ve výši 34 766 Kč a přepočítacího koeficientu 1,0194 se zvyšuje průměrná mzda pro rok 2021 na částku 35 441 Kč.

Průměrná mzda ovlivňuje řadu dalších daňových a pojistných parametrů. Jmenujme například výši minimální zálohy OSVČ na zdravotní pojištění (zvýší se z letošních 2.352 Kč na 2.393 Kč v roce 2021), výši minimální zálohy OSVČ na důchodové pojištění pro hlavní činnost (zvýší se z letošních 2.544 Kč na 2.588 Kč v roce 2021) nebo částku rozhodného měsíčního příjmu pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (od 1.1.2021 zvýší z 3 000 Kč na 3 500 Kč). Dále je průměrná mzda v současné době základní veličinou pro progresivní zdanění fyzických osob. Částka 48násobku průměrné mzdy (v roce 2021 částka 1 701 168 Kč) byla v letošním i předchozím roce hranicí pro solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob. V případě zrušení superhrubé mzdy se tato částka stane hranicí pro sazbu daně z příjmů 23 %, bude-li návrh přijat v současné podobě.

Z hygienických důvodů dochází od pondělí 12. 10. 2020 k omezení provozu podatelen finančních úřadů pouze na pondělí a středu od 8:00 do 13:00 hodin a nezbytná osobní jednání budou probíhat pouze po předchozí domluvě či na výzvu úřadu. Preferována je elektronická komunikace s finančními úřady. „Optimalizovaná nejmenší pracoviště (tzv. režim 2+2)“ nebudou dočasně provozována vůbec. Podrobnější informace jsou dostupné zde.

Novela zákona o DPH z roku 2019 s odloženou účinností od 1. 5. 2020 přesunula stravovací služby z první snížené sazby daně 15 % do druhé snížené sazby 10 %, přitom dodání potravin zůstalo v 15% sazbě.

Za stravovací služby se považuje dodání připravených jídel nebo nápojů, avšak pouze současně s dalšími podpůrnými službami. Těmi se rozumí poskytnutí prostoru pro konzumaci jídla, stolů a židlí, omyvatelného nádobí a příborů a jejich následný úklid nebo poskytnutí obsluhy. Strávníci také mají k dispozici odpovídající zázemí. Bez těchto podpůrných služeb se jedná o dodání potravin podléhající 15% sazbě.

V řetězci veřejného stravování se můžeme setkat s vývařovnami, které jídlo uvaří a následně je prodají do stravovacího zařízení (např. závodní jídelny, restaurace nebo ubytovací zařízení nebo poskytovatelé sociálních služeb) zpravidla ve várnicích, obalech či jídlonosičích. Takové dodávky se považují za dodání potravin, proto se u nich uplatní 15% sazba daně. Stravovací zařízení, které je vybavené prostorově, vybavením i personálem k poskytování podpůrných stravovacích služeb musí naopak pečlivě rozlišovat, jak jeho zákazníci jídlo a nápoje konzumují, a je přitom jedno, jestli jídla a nápoje zařízení samo připravuje nebo je hotové nakupuje u jiné vývařovny.

Stravovací zařízení totiž může uplatnit 10% sazbu pouze ve vztahu k těm, kteří poskytnuté jídlo včetně nápojů v tomto zařízení zkonzumují a využijí k tomu současně podpůrné služby, např. místnost, stůl a židli, nádobí, příbory nebo služby obsluhy. Naopak prodej jídla nebo nápojů, které si strávník odnese s sebou zabalené, v jídlonosiči nebo jinak, musí stravovací zařízení zatížit 15% sazbou daně jako dodání zboží – potravin a nápojů. Stejně to platí i při prodeji balených jídel prostřednictvím roznáškové služby nebo při nákupu jinou organizací, která je dále prodává svým klientům nebo zaměstnancům.

V červnu letošního roku byla schválena novela zákoníku práce, která vedle změny úpravy počítání dovolené, doručování či přechodu práv a povinností zakotvila s účinností od 1. 1. 2021 do českého práva sdílené pracovní místo.

Smyslem nové úpravy je umožnit zaměstnancům, kteří potřebují pracovat na zkrácený úvazek, sladění jejich osobního a pracovního života. Zaměstnavatel bude mít totiž nově možnost zřídit sdílené pracovní místo, na kterém bude moci vykonávat práci více zaměstnanců v pracovním poměru s kratší pracovní dobou.

Za tím účelem musí zaměstnavatel s těmito zaměstnanci uzavřít zvláštní dohodu nebo zakotvit tuto možnost do pracovní smlouvy. Zaměstnanci se potom budou moci sami mezi sebou dohodnout na rozvržení pracovní doby do směn tak, aby každý z nich naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu, a to nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. V rozvrhu si zaměstnanci určí, jak se budou na pracovním místě střídat, aby práci vykonával vždy jen jeden z nich. Dohodnutý rozvrh pracovní doby budou potom muset předložit zaměstnavateli písemně vždy nejpozději jeden týden před začátkem vyrovnávacího období. Pokud zaměstnanci rozvrh nepředloží, zpracuje ho zaměstnavatel sám.

Nebude-li v dohodě se zaměstnanci uvedeno něco jiného, nemají zaměstnanci povinnost zastupovat druhého zaměstnance na sdíleném pracovním místě, jestliže ten do práce v rozporu s dohodnutým rozvrhem nenastoupí. V takovém případě se bude jednat o porušení pracovní povinnosti na straně onoho zaměstnance.

Praktická je i flexibilita ukončení dohody o sdíleném pracovním místě. Zaměstnanec i zaměstnavatel budou totiž moci dohodu jednostranně vypovědět s patnáctidenní výpovědní lhůtou, a to bez vlivu na další trvání pracovního poměru. Nebude-li tedy zaměstnavatel s nastavením spokojen nebo se zaměstnanci nebudou schopni opakovaně dohodnout na společném rozvrhu, budou moci snadno režim sdíleného místa ukončit a vrátit pracovní poměr do standardního režimu.