NEWSLETTER ODEBÍRAT
KODAP

KODAP Čtvrtletník – 2/2023

Rady | Tipy | Aktuality

Editorial

Vážení čtenáři,

v naší branži je nastupující podzim předzvěstí uzavírání účetního obrazu celoročního podnikatelského úsilí a s tím souvisejících daňových prognóz. Současně je ale obdobím, kdy je dobré vědět, co nás bude čekat další rok. Zatím často skloňovaným tématem je tzv. konsolidační balíček. Proto se věnujeme jeho dosud neuzavřené části zaměstnaneckých benefitů. Samostatnou kapitolou jsou benefity zahraničních zaměstnanců, nejčastěji z Ukrajiny. I ty si zasloužily jeden z příspěvků. Komentujeme i zajímavý judikát zabývající se sporem plátce se správcem daně o to, zda se na nákup movitých věcí souvisejících se stavebními pracemi má, nebo nemá uplatnit přenesená daňová povinnost. V září je také pro plátce DPH aktuální požádat o vrácení DPH zaplacené v jiných státech EU. Lhůta pro rok 2022 končí 30. září. A konečně pro zaměstnavatele i zaměstnance je důležité vědět, co přináší nový zákon o ochraně oznamovatelů nezákonných praktik u zaměstnavatelů nebo jejich obchodních partnerů.

Milí čtenáři, přál bych si, aby vám nové číslo našeho časopisu přineslo co nejvíce užitečných informací.

Vlastimil Sojka

Obsah čísla 2/2023

Připravujeme
Spočítejte si

Ozdravným balíčkem na nezdravý rozpočtový deficit

V Poslanecké sněmovně je na pořadu dne tzv. ozdravný balíček neboli zákon o konsolidaci veřejných financí obsahující velké množství změn, které se dotknou skoro každého z nás. Celkem 58 opatření mají vést ke snížení státních výdajů na straně jedné a zvýšení státních příjmů na straně druhé. Návrh zákona čeká ještě díky velkému množství pozměňovacích návrhů řada změn, ale přesto neuškodí podívat se alespoň na oblast daňových úlev na daních z příjmů.

Sleva na dani na manželku/manžela se má omezit výhradně na péči o dítě pouze do 3 let věku. Tím se ustupuje od původního záměru zavedení této výjimky, a to podpořit rodiny, které se rozhodnou, aby jeden z manželů vydělával a druhý se staral o děti. Jako důvod se totiž uvádí zvýšení motivace ke vstupu obou manželů na trh práce.

Úplně se má zrušit sleva na dani pro pracujícího studenta. Důvodem je nízká efektivita zdanění, neboť slevu využijí jen studenti vydělávající více než 17 100 Kč. Student s nižším výdělkem si tuto slevu nemá z čeho uplatnit. Navíc se prý odstraní nešvar, kdy slevu čerpají „studenti“, kteří nestudují, pouze si status studenta udržují formálně.
Ke zrušení je navrženo i osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům. Na této výjimce profitují především zaměstnanci větších podniků nebo veřejných institucí. Malé firmy a živnostníci si vyplácení benefitů nemohou dovolit vůbec nebo jen velmi omezeně, a navíc se jim podle důvodové zprávy tyto daňové benefity nevyplácí administrovat. Některá osvobozená nepeněžní plnění jsou také omezena hranicí 20 000 Kč/rok, ale jiná (např. sportovní a kulturní akce) jsou osvobozena bez omezení, což často vede k poskytování benefitů vysoké hodnoty, které zpravidla čerpají nadprůměrně placení zaměstnanci.
To se týká i stravenek, pro jejichž hodnotu dnes v podnicích neplatí žádné omezení, čímž může tento benefit činit řádově i tisíce korun denně (tzv. manažerské stravenky). Proto se navrhuje osvobození nadlimitních stravenek zrušit. V souvislosti s tím dojde i k úpravě stravenkového paušálu, aby ho mohly čerpat i osoby na delších pracovních směnách.

Dodávka movitých věcí v rámci stavebních prací a přenesená daňová povinnost

Nejvyšší správní soud nedávno rozhodoval o správnosti použití režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění (dále jen PDP) při modernizaci mlékárny. Ta zahrnovala jednak stavebně montážní práce a jednak dodávku chladícího vozu, digitální váhy, nerezových regálů a dalších samostatných movitých věcí, kvůli nimž se de facto modernizační stavební práce prováděly.

Dodavatel uzavřel s odběratelem na stavební práce a související dodávku movitých věcí jednu smlouvu o dílo a oba shodně došli k závěru, že režim PDP lze uplatnit nejen na stavební práce, nýbrž i na dodání movitých věcí. To totiž považovali za plnění vedlejší k plnění hlavnímu, tudíž by mělo mít stejný režim (PDP) jako plnění hlavní – stavební práce.

Správce daně, krajský soud a také Nejvyšší správní soud (NSS) však došli k opačnému závěru. Dle názoru NSS si smluvní strany vyložily pojem vedlejšího plnění příliš široce, což neodpovídá smyslu a účelu zákona o DPH. Režim PDP se má týkat pouze těch plnění, která skutečně souvisejí se stavebními a montážními pracemi, a nikoliv s účelem, ke kterému má být stavba využívána. Ze závěru NSS také jednoznačně vyplývá, že není rozhodné smluvní ujednání (jedna smlouva o dílo), nýbrž věcná podstata transakce. Neobstála ani dohoda dodavatele a odběratele o využití režimu přenesení daňové povinnosti, kterou zákon připouští v případě pochybností.

K určení, která služba je hlavní a která vedlejší, platí pravidlo, že vedlejší služba je pouze prostředek k zajištění hlavní služby poskytovatele plnění za co nejvýhodnějších podmínek. Krajský soud ve svém rozhodnutí uvedl, že vedlejším plněním pro uplatnění režimu PDP na příjemce plnění, mohou být dodání a montáž zařízení, která jsou pevně připojena k budově či slouží potřebám budovy. Samostatné movité věci tuto podmínku nesplňují, což potvrdil i Nejvyšší správní soud.

 

DPH zaplacenou v jiných státech EU je možné získat zpátky

Jestliže plátci DPH nakupují v rámci své ekonomické činnosti zboží nebo služby ve státech Evropské unie, potom mají možnost zaplacenou daň z přidané hodnoty získat zpět. Přesto mnoho českých plátců tuto možnost nevyužívá a zaplacenou DPH automaticky zahrnují do svých nákladů. Přitom lze o vrácení DPH zaplacené v jiné zemi EU požádat elektronicky prostřednictvím portálu české daňové správy.

Plátce za tím účelem nejprve požádá o přístup do webové aplikace svého správce daně, jenž má na udělení přístupu 15 dnů. S touto lhůtou je nutné počítat, neboť žádost o vrácení DPH za předchozí rok lze podat nejpozději do 30. září běžného roku, jinak nárok definitivně zaniká. Na českém portálu může požádat o vrácení DPH český plátce, jenž není registrován k DPH ve státě EU, ze kterého o vrácení daně žádá, a zároveň v příslušném roce v tomto státě neuskutečnil žádná zdanitelná plnění.

Každý plátce může podat žádost o vrácení DPH buď za celý kalendářní rok, nebo za kratší období v délce alespoň 3 měsíců. To má tu výhodu, že není nutné čekat s žádostí až na konec roku, neboť o vrácení DPH lze požádat hned po skončení kratšího období, například po každém čtvrtletí nebo poté, když už plátce uskutečnil v daném roce poslední nákup. Je však třeba mít na paměti, že minimální částka DPH, kterou je možné za kratší období nárokovat je 400 EUR, kdežto za celý rok jen 50 EUR.

Jednotlivé státy EU uplatňují při vracení DPH svá vlastní pravidla, která se mohou lišit natolik, že jeden stát vrátí požadované DPH bez problému, avšak v jiném je podobné vrácení vyloučeno. Některé státy také nevracejí DPH na základě zjednodušených daňových dokladů. Zahraniční správce daně má na posouzení žádosti základní lhůtu 4 měsíce ode dne, kdy žádost obdrží, což obvykle bývá několik dní po podání žádosti na českém portálu. V případě, že zahraniční správce daně požaduje dodatečné informace nebo doklady, prodlužuje se mu lhůta o další 2 měsíce, přitom nejdelší možná lhůta pro vyřízení žádosti činí 8 měsíců. Na vlastní vrácení DPH na bankovní účet žadatele má potom zahraniční úřad 10 pracovních dnů od vyřízení žádosti.

Daňové úlevy ukrajinských zaměstnanců

Po přepadení Ukrajiny Ruskem se výrazně zvýšil počet ukrajinských zaměstnanců a s tím souvisejících jejich daňových povinností, které za ně plní zaměstnavatel. V případě daňových úlev je například nutné předem posoudit, zda je dotyčný zaměstnanec českým daňovým rezidentem či nerezidentem.

Daňový rezident ČR musí přiznat jak příjmy dosažené v Česku, tak příjmy dosažené v zahraničí, naopak nerezident zdaňuje v ČR jen příjmy z Česka. Zaměstnavatel se samozřejmě „stará“ jen o u něj vydělané příjmy ukrajinského zaměstnance, a to v závislosti na tom, zda a jak zaměstnanec učinil u zaměstnavatele „Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“. Ukrajinský zaměstnanec, který je českým rezidentem a který prohlášení zaměstnavateli řádně podal, si může uplatnit všechny slevy na dani a také daňové zvýhodnění na děti. Požádá-li o roční zúčtování daně, může si uplatnit i další úlevy, jako jsou odpočet úroků z úvěrů na bydlení, dary nebo soukromé životní pojištění.

Prohlášení může zaměstnavateli podat i Ukrajinec, který není daňovým rezidentem ČR, a to i v průběhu roku, avšak uplatnit si může pouze poměrnou část základní slevy na poplatníka nebo slevy na studenta. Může požádat i o roční zúčtování daně, ale i zde uplatní jen základní slevu v plné výši 30 840 Kč (tato sleva se nekrátí), případně slevu na studenta ve výši 4 020 Kč. Jiné úlevy uplatnit nemůže.

Kdo je a není českým daňovým rezidentem, není snadné rozhodnout, neboť se to neurčuje podle úřední adresy trvalého pobytu. V běžné praxi se doporučuje, aby zaměstnanec požádal finanční úřad o potvrzení daňového domicilu a to předložil svému zaměstnavateli. Kladné rozhodnutí finančního úřadu je totiž důležitým důkazem, že je možné zaměstnanci přiznat nárok na daňové úlevy. Žádost je dostupná spolu s dalšími informacemi i v ukrajinštině na webových stránkách Finanční správy ČR a podléhá správnímu poplatku 100 Kč. Zaměstnanec je sice povinen veškeré změny týkající se potvrzení daňového domicilu a podaného prohlášení oznámit správci daně i zaměstnavateli, přesto se doporučuje nechat si aspoň jednou za rok dříve uvedené informace potvrdit.

Whistleblowing je chráněn!

Konečně jsme se dočkali dlouho očekávaného zákona o ochraně oznamovatelů (tzv. whistleblowing), a to s účinností od 1. 8. 2023. Zákon č. 171/2023 Sb. má chránit oznamovatele, nejčastěji zaměstnance, jestliže oznámí protiprávní jednání zaměstnavatele či obchodního partnera. Jde o to, aby třeba zaměstnavatel nezneužil svého silnějšího postavení odvetnými kroky vůči zaměstnanci za to, že upozornil na jeho závadné jednání.

 

Zákon chrání oznamovatele při oznamování pouze vyjmenovaných závažných skutků, např. trestných činů, porušení právních předpisů v oblasti finančních služeb nebo daně z příjmu. Nový zákon nakonec po delších diskusích nechrání anonymního oznamovatele, a proto je vždy zapotřebí, aby součástí oznámení byla i identifikace oznamovatele. Tím se vytváří prostor k pochybám, zda je to v souladu s transponovanou evropskou směrnicí.

Zaměstnavatelé s alespoň 50 zaměstnanci a celá řada dalších zaměstnavatelů zejména v oblasti veřejné správy musí povinně zavést vnitřní oznamovací systém (tzv. povinné subjekty). Ten by měl stanovit vnitřní pravidla k podávání a vyřizování jednotlivých oznámení. Vnitřní oznamovací systém měly povinné subjekty zavést nejpozději do dne účinnosti zákona, tj. 1. 8. 2023, s výjimkou zaměstnavatelů zaměstnávajících méně než 250 zaměstnanců. Ti mají lhůtu prodlouženou do 15. 12. 2023.

Povinné subjekty musí také určit příslušnou osobu, která bude jednotlivá oznámení posuzovat, oznámené skutečnosti prověřovat a výsledek šetření příslušnému oznamovateli v zákonné lhůtě sdělit. Příslušnou osobou může být pouze fyzická osoba, která musí být nestranná a zachovávat mlčenlivost. Zároveň by měla mít dostatečné odborné znalosti k posouzení protiprávnosti prověřovaného skutku.

Povinné subjekty musí také na webových stránkách zveřejnit způsob oznamování a označení příslušné osoby, poučit příslušnou osobu o právech a povinnostech, zajistit, aby se s podaným oznámením mohla seznámit pouze příslušná osoba nebo přijímat vhodná opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu.

V případě zájmu o bližší informace či právní konzultace v oblasti whistleblowingu vám budeme rádi k dispozici prostřednictvím asociované advokátní kanceláře KODAP legal s.r.o.

Připravujeme

18. – 20. 10. 2023

54. Jednohubky z daňového a obchodního práva

Připravujeme pro vás seminář NOVĚ v konferenčních prostorách hotelu reStart Jičín.

program:

18.10.2023 Mgr. David Hejzlar, Mgr. Vít Havrda: Daňový proces v judikatuře správních soudů, novela zákoníku práce, zákon o ochraně oznamovatelů

19.10.2023 Ing. Jan Molín, Ph.D., Ing. Libor Vašek, Ph.D.: Novela zákona o účetnictví, Novela zákona o daních z příjmů od 1. 1 .2024 (daňový balíček) a účetní dopady

20.10.2023 Marek Reinoha: Zahraniční obchod se zbožím z pohledu uplatňování DPHa celních předpisů

 

13.12.2023

Aktuality a novela zákona o DPH od 1. 1. 2024

Ve spolupráci s Ing. Zdeňkem Kunešem pro Vás připravujeme seminář, který se uskuteční v prostorách Pytloun Grand Hotelu Imperial v Liberci.

Další informace o školeních najdete na našich stránkách a www.kodap.cz v sekci Školení. Své dotazy můžete posílat na e-mail vzdelavani@kodap.cz nebo volat na tel. 485 228 317.

Jsem Acy, mohu Vám pomoci?