KODAP Čtvrtletník – 3/2022
Rady | Tipy | Aktuality
Editorial
Vážení čtenáři,
kde jsou ty časy, kdy jsme se snažili držet zásadu, že psát bychom měli o již platných zákonech, a vyhýbali se zákonům, které se teprve připravují nebo čekají v Parlamentu ČR na schválení. Změn je dnes totiž tolik, že je dobré o nich vědět ještě dříve, než budou schváleny. Tou skutečně velkou změnou bude dlouho připravovaný nový zákon o účetnictví, jenž se má výrazně přiblížit mezinárodním standardům účetního výkaznictví IFRS. Na spadnutí je zvýšení obratu pro plátcovství DPH na 2 mil. Kč, kde příslušná novela už čeká na schválení v Senátu. Věnujeme se i připravované změně zákoníku práce, která zpřesňuje a zpřísňuje podmínky pro práci z domova (tzv. home office). V době, kdy poplatníci očekávají menší zisky, ne-li ztráty, je také na místě se ptát, zda je rozumné platit vysoké zálohy na daň.
Vážení čtenáři, blíží se nový rok, proto mi dovolte, abych vám popřál do nadcházejícího roku 2023 mnoho osobních i pracovních úspěchů.
Vlastimil Sojka
Obsah čísla 2/2022
Zbytečně vysoké zálohy na daň z příjmů je možné snížit
Výše záloh na daň z příjmů a periodicita jejich placení se určuje podle poslední známé daňové povinnosti. Může se tak stát, že v případě významného zhoršení ekonomické situace (ceny energií, inflace, změny obchodních podmínek) oproti předchozímu období bude poplatník platit zbytečně vysoké zálohy, které se mu vrátí formou přeplatku na dani až po delší době. V takovém případě je na místě požádat finanční úřad o změnu výše záloh nebo rovnou o jejich zrušení a spolu s tím doložit i průběžné ekonomické výsledky potvrzující, že zaplacené zálohy budou výrazně vyšší než skutečná daň z příjmu.
Zálohy na daň na následující zdaňovací období platí fyzické i právnické osoby, jestliže jejich poslední známá daňová povinnost podle podaného daňového přiznání za předchozí období přesáhla 30 000 Kč. V případě daně do 150 000 Kč se hradí zálohy pololetně (40 % z daně 15. 6. a 15. 12.), v ostatních případech čtvrtletně
(25 % z daně 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12.). Takto stanovené zálohy se platí až do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za následující zdaňovacím období.
Kromě toho platí, že na daňovou povinnost za zdaňovací období se započítávají zálohy se splatností právě v tomto období. Může se tak stát, že zaplacená vysoká záloha odvozená z výše daně za období A se započte až na daň za období A + 2. Přeplatek z důvodu placení vysokých záloh se tak může poplatníkovi vrátit až za dlouhou dobu. Například při zdaňovacím období shodném s kalendářním rokem záloha hrazená 15. 12. 2022 ve výši 40 % (pololetní) či ve výši 25 % (čtvrtletní) vycházející z daňové povinnosti za rok 2021 se může stát přeplatkem nejdříve po termínu pro podání daňového přiznání za rok 2022, tj. 4. 4. 2023, 3. 5. 2023 (elektronické podání) či 4. 7. 2023 (povinný audit, podání daňovým poradcem). Obdobně čtvrtletní záloha splatná 15. 3. 2023 podle daně za rok 2021, která se započte na daň za rok 2023, se může stát přeplatkem nejdříve v roce 2024, kdy bude za tento rok podáno přiznání.
Doporučujeme tedy výši záloh průběžně srovnávat s očekávanou daňovou povinností a případně včas požádat správce daně o změnu v jejich placení. S ohledem na složitost agendy je vhodná i konzultace s daňovým poradcem.
Hranice obratu pro registraci k DPH se zvyšuje na 2 miliony korun
Již téměř 19 let, od vstupu Česka do Evropské unie 1. 5. 2004, se musí osoby povinné k dani
z přidané hodnoty k této dani registrovat, jestliže jejich obrat za 12 předcházejících kalendářních měsíců překročil 1 mil. Kč. Nová vláda a Poslanecká sněmovna vyslyšela oprávněný požadavek podnikatelů a hranici 1 mil. Kč zvýšila na 2 mil. Kč. Novela, s jejíž účinností se počítá od 1. 1. 2023, nyní čeká na schválení Senátem a poté prezidentem.
Připomeňme, že obratem se pro účely zákona o DPH rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za zdanitelná plnění nebo vyjmenovaná osvobozená plnění. Do obratu se nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku v případě, že toto plnění není obvyklou ekonomickou činností a dále plnění, která mají místo plnění mimo tuzemsko.
V přechodných ustanoveních novely se počítá i s případy, kdy podnikatel překročí limit 1 mil. Kč na sklonku roku 2022. Platí totiž, že osoba povinná k dani, která překročí dosud platnou hranici obratu 1 mil. Kč v listopadu nebo v prosinci roku 2022, nebude mít povinnost podat přihlášku k registraci k DPH a plátcem DPH se nestane. To samozřejmě neplatí v případě, že by tato osoba překročila v listopadu nebo prosinci obrat 2 mil. Kč.
Osoby, které se staly plátci DPH v průběhu roku 2022 a nepřekračují obrat 2 mil. Kč, nemusí čekat jeden rok, aby podaly žádost o zrušení registrace. Podle přechodných ustanovení novely mohou podat žádost do 5 dnů od vyhlášení novely.
To může být důležité např. pro toho, kdo překročil obrat 1 mil. Kč v říjnu 2022 třeba o 100 tis. Kč a stal se tak 1. 12. 2022 plátcem. Bude-li zákon vyhlášen třeba 15. 12. 2022, potom může do 20. 12. 2022 podat žádost o zrušení registrace.
Předpokládá se, že počet plátců DPH se sníží cca o 11 %, tedy o 105 tisíc osob. Ti už nebudou muset vést evidenci pro účely DPH, podávat daňová přiznání nebo kontrolní hlášení.
Převratné změny v účetnictví snad již od roku 2024
V současné době je v připomínkovém řízení návrh nového zákona o účetnictví, který má být účinný od 1. 1. 2024 a který se má přibližovat mezinárodním standardům účetního výkaznictví IFRS. Nový zákon bude za nejdůležitější součást účetnictví považovat výkaznictví, zejména účetní závěrku, nikoliv jako dosud zachycování průběhu činnosti účetní jednotky na příslušných účtech. Účetní závěrka bude muset podávat věrné a poctivé zobrazení finanční situace, finanční výkonnosti a jiných změn finanční situace.
Zákon má přinést také výrazné snížení administrativní zátěže. Například malé neziskové organizace s úhrnem příjmů i aktiv do 3 000 000 Kč nebo všechny fyzické osoby už nebudou povinně účetními jednotkami (při splnění zákonných podmínek), nýbrž k vedení účetnictví se budou moci přihlásit dobrovolně. Malé neziskovky budou moci vést místo toho tzv. hotovostní účetnictví, což odpovídá dnešnímu jednoduchému účetnictví.
Zákon by měl být rozdělen do 14 částí. V první části budou uvedeny principy a definice. Část druhá a třetí budou zaměřeny na konsolidaci, kategorizaci účetních jednotek a také na účetní období. Rozdělení účetních jednotek do jednotlivých kategorií různých hledisek by přitom mělo zůstat stejné jako v dosud platném zákoně.
Čtvrtá část je věnována výkaznictví a oceňování. Umožňuje se zde vést české účetnictví v cizí měně například v EUR, GBP nebo USD, ve které účetní jednotka uskutečňuje převážnou část své činnosti. To se však nebude týkat veřejného sektoru. Nově se definuje technické zhodnocení, kde si účetní jednotka sama stanoví ve vnitřním předpise procentní podíl z hodnoty majetku, od které se bude jednat o navýšení jeho hodnoty. Pátá část se bude týkat účetní závěrky a šestá až čtrnáctá část se pak zaměří na výroční zprávy, ověřování a zveřejňování účetních informací, vedení účetnictví, hotovostní účetnictví, přestupky, výkon státní správy na úseku účetnictví a společná ustanovení.
Návrh, jenž dozná jistě ještě řadu změn, je dostupný na stránkách Ministerstva financí .
Maximální hodnota darů 30 % ze základu daně platí i pro rok 2022
Snaha vlády usnadnit i v oblasti daní podporu Ukrajině ve válce s Ruskem vedla k přijetí samostatného daňového zákona č. 128/2022 Sb., účinného od 28. 5. 2022. Zákon, zvýhodňující poskytování darů na obranu Ukrajiny a rozšiřující příjemce darů o ukrajinské právnické a fyzické osoby, současně prodloužil maximální výši darů 30 % ze základu daně o jeden rok.
Maximální výše darů, jejichž úhrnnou hodnotu za zdaňovací období si poplatník může odečíst od základu daně, činí 15 % a v případě právnických osob 10 % ze základu daně. V důsledku koronavirové pandemie se obě tyto hranice zvýšily na jednotných 30 %, avšak pouze přechodně na dvě zdaňovací období, konkrétně u fyzických osob na roky 2020 a 2021 a u právnických osob na zdaňovací období, která skončila od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022. Nově se toto přechodné zvýšení na 30 % prodlužuje o jedno zdaňovací období, tj. o rok 2022 u fyzických osob a u právnických osob o období, jehož konec spadá do období mezi 1. 3. 2022 až 28. 2. 2023. Podmínkou je, aby předmětný dar byl poskytnut v kalendářním roce 2022, a to i právnickými osobami s hospodářským rokem, který skončí až v roce 2023.
Nový zákon rozšiřuje okruh příjemců darů se sídlem nebo bydlištěm v Česku o Ukrajinu (stát), její územně správní celky a právnické nebo fyzické osoby, které mají sídlo nebo bydliště na území Ukrajiny a které splňují stejné podmínky jako české právnické a fyzické osoby. Přibyl také nový účel daru, a to podpora obranného úsilí Ukrajiny.
Darování prokáže dárce nejlépe potvrzením příjemce daru nebo darovací smlouvou. V těchto dokumentech musí být uveden příjemce daru, hodnota daru, jeho účel a datum jeho poskytnutí. V případě obecně známých příjemců darů nebo organizátorů sbírek je možné doložit pouze výpis z bankovního účtu. V případě fyzických osob jsou tyto dokumenty povinnou přílohou k daňovému přiznání, právnické osoby je k přiznání přikládat nemusí.
Připomeňme, že jednotlivý uznatelný dar musí mít v případě fyzických osob minimální hodnotu 2 % ze základu daně nebo alespoň 1 000 Kč a v případě právnických osob 2 000 Kč.
Chystá se změna zákoníku práce
V současné době se připravuje novela zákoníku práce upravující zejména práci z domova (home office), informační povinnosti zaměstnavatele, dovolenou, rozvržení pracovní doby u dohod mimo pracovní poměr (DPP a DPČ) nebo způsob doručování písemností. Účinnost novely se předpokládá v prvním čtvrtletí 2023.
Zákonné podmínky pro práci z domova jsou v současné podobě strohé a závisí především na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance, jakými konkrétními pravidly se při výkonu takové práce budou řídit. Novela si dává za cíl tuto smluvní volnost omezit a některé podmínky stanovit přímo v zákoně. Sleduje se tím ochrana zájmů zaměstnanců a také odstranění právních pochybností o zákonnosti dosud uzavíraných smluv.
Zákon by měl stanovit povinné náležitosti dohody o výkonu práce z domova, jako jsou například způsob komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, rozsah konané práce a forma její kontroly, a především výši úhrad nákladů vzniklých zaměstnanci při práci doma. Zejména poslední bod je v současné praxi problematický, neboť pro zaměstnance bývá téměř nemožné prokázat zaměstnavateli výdaje na spotřebu vody, elektřiny, tepla, odpadu nebo opotřebení vlastních věcí. Novela počítá s paušální částkou, jejíž výši pokrývající tyto výdaje stanoví ministerská vyhláška MPSV, avšak již nyní se objevují kritické hlasy k tomuto způsobu řešení náhrad.
Novela dále rozšiřuje informační povinnosti zaměstnavatelů při sjednávání pracovního poměru. Nad rámec současných údajů budou zaměstnavatelé povinni informovat zaměstnance například o postupu při rozvazování pracovního poměru, o poskytovaném odborném rozvoji zaměstnance nebo o nepřetržitém denním odpočinku či odpočinku v týdnu.
V případě zájmu o bližší informace či právní konzultace v oblasti pracovního práva Vám budeme rádi
k dispozici prostřednictvím asociované advokátní kanceláře KODAP legal s.r.o.
Připravujeme
14. 2. 2023
Seminář – DPH V ROCE 2023
Více zde
19. – 21. 4. 2023
53. Jednohubky z daňového a obchodního práva
Připravujeme pro vás tradiční seminář na zámku Hrubá Skála v Českém ráji. Témata s přednášejícími upřesňujeme.
Program:
19. 4. 2023 Ing. Bc. Jiří Nesrovnal
20. 4. 2023 Ing. Ivana Pilařová
21. 4. 2023 Ing. Michaela Strnadová
Další informace o školeních najdete na www.kodap.cz v sekci Školení.
Své dotazy můžete posílat na e-mail vzdelavani@kodap.cz nebo volat na tel. 485 228 317.
Více zde